Nebudu raději ani zmiňovat, jak dlouho to trvalo, vy sami to moc dobře víte a počítáte nám to beztak i na zdi svých pokojů, abyste nám to stejně dní mohli vyčítat! Ale teda bez dalších zbytečných řečí, konečně přicházíme s tou slavnou informací a novinkou: nové popisy postav jsou již konečně kompletně hotové!

Veškeré nové instrukce a doporučení si můžete přečíst v nastavení v úpravách, konkrétně na tomto odkazu.

Co je na nich ale tak zázračného a nového? Jen tak ve zkratce, vše ostatní vám bude jasné i ze samotných instrukcí:

• Rozdělili jsme jednotný popisek na dvě části – stručný, který se ukazuje na chatu a podrobný, který bude k nahlédnutí v kartách postav a kde se budete moci více vyřádit.

• Udělali jsme krok vzad a značně polevili v pravidlech, která byla dřív v mnoha ohledech až moc přiškrcená a utažená.

• Vytvořili jsme pod popisy prostor pro diskuzi, která se ukládá a dá se zpětně dohledat a prohlížet – samozřejmě jen v rámci vaší osoby a lidí starající se o schvalování. Je to celková změna v přístupu, odteď se popisky nezamítají s jednostranným komentářem k vám, ale v případě nutnosti nějakých úprav se o tom diskutuje a to i s možností vašeho přispění do diskuze. I tolik neoblíbená hláška „Zamítnutý popisek!“ se zaměnila na upozornění na změnu. Slibujeme si od této úpravy, že i váš dost často negativní pohled na popisy a jejich schvalování se postupně promění spíše v příjemné a radostné diskutování a společné upravování právě toho vašeho popisu.

• Je možnost mít více schválených popisů, což se dá využít u postavy, která často mění oblečení nebo nosí výrazné účesy. Též na slavnostní události, kdy budete mít předepsaný popisek s šaty nebo svátečním hábitem a bude stačit na tu konkrétní událost už jen daný popisek zaktivnit a po skončení akce přepnout zase na klasický a podobně, má to spoustu dalšího využití. Bude to trochu jako svou postavu opravdu převlékat.

Na zlikvidování toho vysokého čísla, co se tam teď nashromáždilo (chtěla jsem počkat do počtu 666, ale těm posledním jedenácti se nějak nechce), je nás celkem dost. Nemusíte se tedy bát, že nám to bude trvat další půl rok. Poté až se situace trochu uklidní, bude správcem RPG – Kailym vymyšlen další postup, zda se vytvoří nějaká malá skupinka, co se o to bude starat nebo si to vezme na svá bedra on sám, to bude pak už na něm. Každopádně protože i my v tom budeme trochu nově chodit a znovu se učit, mějte s námi trpělivost a pokud uvidíte někde nějakou chybu nebo si nebudete s něčím jisti či se budete domnívat, že se na vás stala nějaká křivda, neváhejte nás kontaktovat. Níže uvádím seznam lidí, kteří se přihlásili jako dobrovolníci a kteří s vámi budou s velkou pravděpodobností v nejbližší době komunikovat. Zároveň se na kohokoliv z nich můžete obrátit.

Děkujeme za podporu a upalujte si popisky upravit podle nového znění!

Seznam dočasných popiskářů:

Nápomocní jsou vám i tito:

Terka/Síca

Ahoj pro všechny hráče a hráčky,

Možná jste zaznamenali, že již není možné škrtat předměty a stejně i tak dodatečný zápis dalších. Tato funkce funguje již třetím inRP rokem (v přerušení v minulém roce kvůli opožděnému zápisu) a do dalších let se zamezí zápisu a škrtu předmětů vždy v polovině daného školního roku. Přesné (nebo orientační) datum budete znát z kalendáře, kam bude zaneseno.

S tím však přichází další novinka a to skrytí neklasů na vysvědčení – a to i ve vysvědčeních z předešlých roků. Předmět s konečnou klasifikací „Neklasifikovaný“ Vaše postavy neabsolvovali a proto se takové předměty na vysvědčení odteď ani zobrazovat nebudou. Je to z důvodu, že ve hře je nelogické, aby Vaše postavy studovaly všechny předměty, přičemž například z dobré poloviny byly klasifikování právě eNkem – vedení školy by takovým studentům nepovolilo studovat tolik předmětů a každý neklasifikovaný předmět by řešilo, tak jak jste zvyklí z reálných škol. Proto neklas na vysvědčení znamená, že jste dané předmět vůbec nestudovali.

Doufám, že Vás změna nezobrazování neklasů na vysvědčení potěší.

Říďa Sádroš

Fíha. Dneska je toho k oslavování. Deset let HOCZ, padesátý příspěvek na blogu, první sníh v Praze… (dobrá, v to poslední jen zbožně doufám). To abychom se do toho pustili. Dnes je to totiž na den přesně deset let, co se poprvé otevřely brány našich Bradavic návalu studentů! (more…)

Už nějakou dobu zase slibuju, že napíšu pár informací sem na blog. Poslední dobou to tu zelo prázdnotou a zapomínalo se celkově, že něco takového vůbec existuje a proč, ač hlavní důvod tohoto blogu vždycky byl informativní, aby byli v obraze všichni hráči a aby se adminové, správci nebo lidé z vedení snažili podávat průběžné zprávy okolí a seznamovali všechny s nejdůležitějšími věcmi, co jsou potřeba vědět. Ale rozhodli jsme se to napravit, nebo alespoň my z užšího vedení, takže můžete určitě očekávat další informace i od pana řídícího nebo pana jiskřivého, možná i něco od vývojářů, kdoví. Každopádně k tomu, co jsem vám chtěla povědět já. Budou to tři věci:

1) StR a RPG upozornění

2) Fóra na HOCZ

3) Popisky

Ad 1) Je to už asi měsíc, co jsem se rozhodla konečně pro poslední rázný krok v rámci StR, odebrat jim RPG upozornění. Jak jistě víte, byla jsem teď nějaký ten rok Mluvčí StR a i tento rok tento post zastupuju, ač se tedy sloučil se Zástupcem ředitele pro studijní záležitosti a už se to přímo nenazývá „Mluvčí StR“. Ale v podstatě je to úplně to samé. Abyste úplně pochopili, o co mi vždycky v tomhle postu šlo, začnu úplně od začátku.

Dřív, ještě když jsem byla student a pak občan a znovu student, říkala jsem si, že se nikdy nestanu profesorem. Proč jsem si to říkala, by bylo na dlouhé vyprávění (nikdy neříkej nikdy), takže to nebudu nějak rozebírat, podstatné je, že jsem se jím nakonec stala, a to hlavně abych hrála a dotáhla nějakou tu bělobu na chat se mnou (protože už se jiné řešení pro tu svízelnou situaci, kdy profesoři přestali absolutně hrát, nenašlo), a také mimo jiné to byla jedna z mála věcí, co jsem si na HOCZ ještě nezkusila. Pronikla jsem tak tedy i na druhou loď a začala profesorovat.

V té době to s Mluvčími a celkově se StR bylo všelijak. Většinou jím nikdo nechtěl být, StR si Mluvčího volila sama z těch, co už to někdy dělali a tak by to přežili i nějak ten další rok, celkově byl velký chaos v tom, co StR smí a nesmí, co dělají a nemají to dělat, jaká mají práva, za co se považují a co doopravdy jsou. Mluvčí dost často moc nezasahoval do věcí StR, kolikrát ani vůbec nechodil na porady a nezajímal se o to, co mají studenti na srdci, popravdě z toho, jak to fungovalo, a tedy spíše nefungovalo, jsem neměla nijak dobrý pocit, a tak jsem se rozhodla, že z toho důvodu se pokusím trochu zasáhnout a zaujmout tuto funkci a to se vším všudy. Současně s Mluvčím jsem byla vedoucí RPG týmu, takže jsem si mohla dovolit více věcí (měnit, zasahovat, uvádět na pravou míru), ale samozřejmě vše jsem konzultovala přímo s Kirarou nebo jinými členy vedení, a tak vlastně začala kompletní reorganizace celé StR.

Jak to bylo dřív. StR v jednu chvíli převzala veškeré organizační věci ohledně akcí, svátků a příprav na jakýkoliv program na škole včetně začátku roku i jeho zakončení. Vzniklo to tak, že kromě toho tedy, že profesoři přestali úplně hrát, tak ještě házeli právě tyto organizační věci na StR. StR se tak cítila povinná tyto akce dělat, ale samozřejmě jim scházeli prostředky. Neměli vypravěče, pravomoc si cokoliv vymyslet a zorganizovat si to, neměli zajištění dozor, nic z toho a při jakékoliv snaze toto vedení předhazovat a poukazovat na to, byli odbytí nebo ignorovaní. A tak si na to jednoduše zvykli a ty věci organizovali, jak jen mohli, nebo si sem tam postěžovali pro dobro své duše, ale obecně se to začalo brát jako norma, že to tak prostě odjakživa je a je to v pořádku.

Jednou někoho z bílých chytrých hlav napadlo, že se tento dlouhodobý problém přece úplně jednoduše vyřeší! Studentům se vymyslí dočasný vypravěč nebo se přímo StR dá, no prostě úžasný a spásný nápad, a šup s tím hned za RPG týmem. Já jsem to samozřejmě v té době ostře kritizovala, že místo toho, aby se profesoři zmohli a dělali, co mají, vymýšlí prostředky pro to, aby svou práci mohli předhazovat někomu dalšímu. A to nejdůležitější a nejpodstatnější – StR je herní orgán, kdyby jim někdo dal vypravěče – jednu z věcí, která náleží jen spolupracovníkům projektu, už by se z nich rovnou ti spolupracovníci stali, a to bylo a je nežádoucí.

A tohle je jedna z hlavních věcí, co si jednou pro vždy prosím zapamatujte. StR je herní orgán, herní znamená, že jsou vytvořený orgán v RPG. Tudíž hráč postavy, která se stane členem StR, není systémově něco víc než hráč obyčejného studenta. Hráč prefekta nebo primuse je na stejné úrovni jako hráč studenta, protože to že je prefekt nebo primus neznamená automaticky, že je lepší hráč, ale že v RPG je vzorný student (nebo by to tak alespoň mělo být), a tudíž si nezasluhuje mít nějaká systémová privilegia mimo RPG – vypravěče, vstup do debatky, RPG upozornění. Povinnosti a práva členů StR jsou jen v RPG, mají pomáhat koleji, pomáhat dohlížet na studenty, problémové studenty hlásit koleji nebo zástupci vedení, koneckonců můžou jakémukoliv profesorovi, můžou (ale vůbec nemusí) se podílet na přípravě školních akcí, kolejních akcích a všeho dění v RPG. Jasné, dost často se stává, že dobří hráči skončí jako prefekti nebo primusové, protože jsou sami zodpovědnější a ví, jak se v této roli chovat i za svou postavu, ale jak jsem psala, to není důvod jim dávat jakákoliv systémová privilegia. Je to jen jejich jakési malé bezvýznamné plus.

Tohle mi dělá problémy vysvětlit všem ve vedení, ale i ostatním hráčům, už od úplného začátku, co jsem se stala Mluvčím. Když si to ale uvědomíte, dojde vám konečně, proč jsem sice nakonec dočasného vypravěče s Kirarou vytvořila, ale nejenom pro StR, ale pro všechny hráče a samozřejmě se spoustou omezení, a tudíž se to moc nevyužívá (ale pro klid některých těch chytrých hlav ta možnost tu je a v případě největší krize se to dá využít), dojde vám i proč jsem StR odebrala spoustu témat v debatce, do kterých viděli a neměli, a celkově omezila jejich komunikaci mimo RPG na úplné a nezbytné minimum, donutila je dělat porady jen v RPG (a jen zcela výjimečně jim povolila udělat nějakou nonkovou), převzala jsem odpovědnost za veškeré akce a snažila se neustále tlačit na profesory, aby se těchto akcí ujímali a dělali je oni, nikoliv studenti. I jsem vlastně snížila ten počet prefektů, protože se pak často stávalo, že ten odznak padl někomu do rukou jen, protože tam nikdo jiný už nebyl, což byla ve většině případů naprostá katastrofa. A nakonec, velké finále, odebrala jsem jim i RPG upozornění, které ještě před tím měsícem měli.

RPG upozornění členové StR měli už za mých dob, kdy jsem byla poprvé studentem a dodnes to byl spíše takový přežitek z těch našich dob, byla jen otázka času, kdy to někoho napadne z vedení a bude jim odebráno (keksíkužel to padlo na mě, jako vždy). RPG upozornění je úplně jasná systémová věc, která má sloužit spolupracovníkům projektu k jakékoliv opravě hráče, pokud dělá výrazné chyby ve svém hraní a nedá se to vyřešit po sově či jinak nebo je potřeba, aby si víc hráčů uvědomilo, kde je chyba. Je nechvalně známé, mnozí hráči z něj mají panickou hrůzu a cítí se dotčeně, když se někde ukáže a je přímo pro ně. Je to způsobeno podáním, jakým se často využívalo (keksíkužel právě často v rukou prefektů a primusů) a protože obecně lidé nemají rádi, když je někdo opravuje, ještě přímo na veřejnosti. Často se přemýšlelo, že by se přejmenovalo nebo se to podávalo nějak jinak či se úplně zrušilo, každopádně to není předmětem tohoto článku. Důležité je, že toto upozornění je pro vedení, pro spolupracovníky projektu, kteří projekt nějak vedou, snaží se kontrolovat jeho činnost a mají k tomu určité předpoklady. Nepatří do rukou hráčů a už vůbec ne jen vybraným hráčům herního orgánu. Budu se opakovat, ale pro lepší pochopení – hráči členů StR nejsou nic víc než hráči obyčejných studentů.

Jediná výjimka, která se udělila, bylo upozornění pro kapitány. Já jsem za Sicomu byla sama kapitán a jako jediná jsem v té době famfrpál propagovala, měla jsem tým, tlačila jsem na vedení, snažila se vytvořit lepší podmínky pro tréninky (díky tomu bylo i vytvořen vůbec chat famfrpálového hřiště), když už nebyl prostor pro zápasy (a asi dlouho ještě nebude), a tudíž moc dobře vím, jak to probíhá, když není po ruce vypravěč nebo nějaký dozor. Proto jsem ostatně vymyslela CP míčů a protlačila jsem pro kapitány i to RPG upozornění, jenže je to systémová věc, jak jsme si pověděli a ani hráči kapitánů nejsou něco víc než hráči normálních studentů. Ale abych to uvedla na pravou míru, u kapitánů mělo sloužit RPG upozornění trochu jinak, nikoliv pro nějaké peskování hráčů, že hrají špatně, ale jen pro zpřehlednění hry při tréninku, a měl ho kapitán, protože ten má mít vždycky na hřišti největší přehled a ví, kde se míče pohybují a kdo reaguje špatně, pomalu nebo jinak, než by měl. Proto kapitánům nebylo odebráno, ale jen se pro přesnost přejmenovalo na „Famfrpálové upozornění“. Můžou ho tedy nadále využívat pro tréninky v případě nejasností nebo potřebě na cokoliv ve hře upozornit.

Uvědomuju si, že teď vypadám po tom všem jako největší tyran, co StR sebral všechno, co měli, ale na druhou stranu jsem ráda, že je to konečně tak, jak má být. A jsem vděčná za všechny hráče (především ty, co jsou v StR), kteří si to uvědomují též, chápou tyto veškeré důvody a jsou sami rádi, že můžou být stále „jen“ hráči a užívat si hry, dokud můžou. Že když mluvím o rozdílu mezi hráči a spolupracovníky projektu, že to neznamená, že my ve vedení jsme něco lepšího a dokonalejšího, jen že máme na práci víc věcí. Ostatně stát se spolupracovníkem projektu není žádná legrace, s pravomocemi přicházejí i povinnosti a zodpovědnost, což člověk pocítí skoro hned po vstupu do vedení a není to popravdě žádné lehké břímě.

Ad 2) Asi se divíte, co vůbec chci psát k tomuto tématu, ale od té doby, co jsem rozpustila RPG tým, jsem zase začala trochu víc sledovat obecná fóra na HOCZ (Diskuzi o RPG, Návštěvní knihu, Sekretariát, Ředitelnu atd.). Dřív ještě, když jsem byla „jen“ občan a neměla jsem v podstatě žádnou funkci (funkci vrchního prudiče nepočítám, tím jsem od mého prvního vstupu na HOCZ), měla jsem takovou úchylku všude spamovat. Chodila jsem vysloveně na tahle fóra a odpovídala na všemožné dotazy nováčků, bavila se tam s nimi, prudila a tak celkově. Bylo to celkem fajn a v podstatě neškodné. Pak jsem se zahltila různými povinnostmi a přestala jsem to dělat, kromě toho mi začalo být protivné pořád odpovídat na to samé a tak vůbec. A když jsem stala vedoucím RPG týmu, kontrolovala jsem to ještě méně, protože holky (jako Bártová, Sel nebo Jane) byly vždycky rychlejší a pohotovější (díky, dámy), a tak jsem si říkala, nač si přidělávat starosti a zbytečnou práci. Jenže teď, jak RPG tým zase není, začala jsem to opětovně kontrolovat a všimla jsem si takového všeobecného zlozvyku. Já už to sleduju teda delší dobu, ono to nesouvisí jenom s fóry, ale i dotazy k RPG týmu, co nám chodily na e-mail a co si mě občas někdo odchytne na skypu a ptá se mě.

Nechci vám nějak říkat, co máte a nemáte dělat nebo že se tohle nesmí atd., jen bych ráda, kdybyste se nad tím trochu zamysleli. Zamysleli jste se nad tím, k čemu je Návštěvní kniha, k čemu je Diskuze o RPG. Víte, kde najdete Sekretariát, Ředitelnu? Znáte hlavní úvodní stranu HOCZ stránek, kde najdete kontakt na tři nejdůležitější lidi starající se o tyto stránky? (Byl by tam i čtvrtý – Torn jako správce výuky, ale říkala jsem to Kirarovi už asi třikrát a stále ho tam nedopsal, občas je to s naší vrchní veverkou složitější, ale to neva, prostě si tam Torna domyslete, jako kdyby tam byl, ano?)

Protože mně připadá, že většina hráčů má strašně omezený úhel pohledu a veškeré své problémy píšou do Návštěvní knihy nebo někam na Facebook (Přiznání HOCZáků mi občas připadá jako skladiště všemožných stížností, které tam vůbec nepatří, bylo by stokrát lepší to řešit přímo s danými lidmi, orgány než takhle hloupě přes sociální sítě mimo projekt), kde je to popravdě úplně k ničemu. Nejlépe pak když po mě někdo chce nějaké systémové věci, které vždycky stejně přeposílám vývojářům, posílají mi na e-mail RPG (teď už jen) správce hloupé dotazy, systémové návrhy nebo mi to rovnou píšou na skypu a když jim na to odpovím „s tím já nic neudělám, jedině kdybys to přednesl Kirarovi“, tak mi div nevynadají. Nebo věci týkající se výuky, proč jsou věčně zmiňované v diskuzi o RPG? Ta je přece k úplně jinému účelu, pokud máte nějaký problém s vyučujícím, řešte to třeba přímo v RPG se StR, kteří to přednesou dál, nebo s kolejním nebo na Sekretariátu popř. u pana vrchního otce Duncana, a mě z toho prosím vynechte. Ne, že bych vám nerada pomohla, ale já mám spoustu svých starostí se svými věcmi a navíc sama toho spoustu k těmto záležitostem nevím nebo nejsou v mých pravomocích a musím to řešit i tak s jinými, takže by bylo jednodušší, kdybyste to s nimi řešili přímo vy. (A ještě od někoho někde uslyším/uvidím něco ve stylu „ale když já se ho bojím, tak se raději ptám tebe“, tak ho vytahám za obě uši!)

Navrhla jsem Kirarovi, abychom ta fóra nějak sjednotili a udělali v tom pořádek, naštěstí se chystá jedna velká změna, která by to měla všechno zjednodušit, ale do té doby, než to bude hotové, prosím lidi, zamyslete se nejdřív kam a komu co píšete, než tak učiníte. Jestli je to správná osoba, která o tom rozhoduje nebo je určená k tomu to poslat dál, jestli je to správné místo a tak dále. Prosím, prosím, moc vás všechny prosím.

Ad 3) K popiskům jen už krátce. Pracuje se na tom, vím, stále to trvá a pořád skoro žádný výsledek, dobrovolníků se mi přihlásilo spoustu a neustále to stojí. Ale myslíme na to a budeme se dál snažit, aby to bylo co nejrychleji vyřízené, dodělané, hotové a v naprostém pořádku. Takže se nebojte, nezapomnělo se na to, jen je potřeba doladit poslední detaily a pustit se do celkového schvalování.

Tož od mé osoby prozatím vše. (Jo, všimla jsem si už před časem, že neumím být stručná.) Klidně se ptejte, pokud k tomuhle něco máte, nemám problém odpovědět na cokoliv věcného.

Tak tedy mějte se a hlavně si užívejte hru!

Terka/Síca

V posledních několika dnech se k nám dostalo několik zpráv od studentů ohledně toho, že profesoři neopravují včas úkoly, nebo že se pan ředitel propadl do nitra naší kamenné planety. Nebudu zde psát, že i profesoři jsou lidé a mají svůj život, to všichni dobře víte. Většina profesorů (dále jako bledé tváře) se snaží udělat pro HOCZ maximum. Bohužel, ne vždy to vychází perfektně a nelze na všechno reagovat ihned, proto bych chtěl za celé vedení studenty požádat o trpělivost. Pokud Vám bledá tvář neopraví úkol, nebojte se jí napsat. Samozřejmě, nepište jí den nebo týden po uzávěrce úkolů, to je trochu bezpředmětné. V případě, že bude časová prodleva větší, napište slušnou sovu a snažte se i tak trochu své bledé tváře „motivovat“. Mnoho bledých tváří si právě stěžuje na to, že nemají od studentů zpětnou vazbu, která je pro nás velmi důležitá. V některých případech je pravda, že si za to mohou vlastní vinou (kamarádi se s indiány, kouří dýmku míru atd.), ale řada bledých tváří se snaží, dělají praktické hodiny, píší nové výklady do tříd, kde je pouze jeden student atd. Bledé tváře v jistém smyslu demotivuje nezájem studentů. Když k tomu připočteme občasné neshody, které nevyřeší ani smírčí soud a ani přísaha vlastní krví, tak to často končí právě odchodem.

Takže taková rada pro aktivní studenty. Pokud s Vámi bude skrze sovu bledá tvář komunikovat, mluvte k ní slušně a upřímně. Pokud Vás bledá tvář ignoruje nebo odpovídá na vaše zprávy nepatřičně, nahlaste to členům studentské rady vaší koleje. Ti to přetlumočí vrchní bledé tváři (dále jako sestře představené), tedy mluvčímu studentské rady. Výhodou od letošního roku je, že funkci mluvčího studentské rady zastává zástupce pro studijní záležitosti, tudíž se vaše připomínky, kritiky, stížnosti dostanou k radě školy poměrně rychle. Sestra představená následně informuje zbytek vedení a záležitost se může dát do pohybu, tedy vyřešit.

Tím tedy žádám studenty, ať se snaží problémy řešit přímo s bledými tvářemi, ne někde bokem. Na atmosféře to příliš nepřidává a vyvolává to zbytečné rozbroje mezi studenty a bledými tvářemi. Vše se dá většinou racionálně řešit.

A takový malý tip pro všechny studenty, kteří se bojí, že budou mít špatné vysvědčení: „Pište úkoly tak, abyste se nemuseli bát, že dostanete špatnou známku“. Pokud nechápete zadání nebo potřebujete k úkolu materiály, nebojte se zeptat bledých tvářích, jak máte s úkolem naložit.

Co se týče existence pana ředitele. Nemusíte se bát, nevypravil se jako Willy Fogg do středu naší Země, pouze toho má na starost více, tudíž se na hradě nevyskytuje tak často. To víte, řídit školu není jako řídit holubník, leč jeden díl pohádky Macha a Šebestové dokládá opak.

Závěrem bych všem studentům tedy popřál hodně úspěchů, samé dobré známky a pevné nervy s námi bledými tvářemi.

S pozdravem za vedení Bradavic

Ten stále jiskřivý a kýžený

Už jsem jak Kirara, něco slíbím, že napíšu/vysvětlím, a trvá mi to rok. Ne, dobře rok ještě ne, ale nebezpečně jsem se blížila právě k těmto nechvalně známým způsobům. Že už ten článek snad nikdy nenapíšu a to, proč jsem zrušila RPG tým nevysvětlím ani svým spolupracovníkům, ani širé veřejnosti. Ne, že by mě to netrápilo a nemyslela na to, psala jsem to už pětkrát a pokaždé jsem to smazala, že to není dostačující a že to musím napsat jinak, takže jsem nad tím strávila x hodin a naprosto bez výsledku. Když to píšu teď po šesté, říkám si, že už je mi úplně jedno, jak to bude napsané, prostě to zveřejním. Stejně se mi to nepodaří napsat tak dokonale, jak bych chtěla, aby to všichni pochopili, jak to bylo, protože každý je tu jinak dlouho, spoustě lidem by můj článek připadal zdlouhavý, kdybych to vysvětlovala od začátku, jiným zase nic neřekne, když zmíním jen posledních pár let nebo jsou tu lidé, kteří tu můžou být, jak dlouho chtějí, ale stejně to nebude určující, protože prostě mají svůj pohled na věc a nic jim to nevymluví. Ale k věci.

Zrušila jsem RPG tým. Proč?! A měla jsem na to vůbec právo?! Proč jsem o tom neinformovala předem a neradila se s ostatními?! Je to mé rozhodnutí vůbec správné! A kdo bude dělat všechny ty věci?! A hlavně popisky!!! Co s nimi bude! A co naše žádosti! Co jsem si to vůbec dovolila? Jmenovat se správcem, to přece nemůžu zvládnout! Vůbec si nevážím té práce, co v týmu lidi udělali! Ale hlavně popisky!!!!!

Takže za prvé, klídek lidi. Za druhé, vezmu to postupně a budu se snažit být stručná, ale už teď vím, že se mi to asi nepodaří, za to se omlouvám.

PROČ jsem zrušila RPG tým? Protože když se snažíte něco vytvořit podle nějakých svých plánů a představ a po dobu tří let se vám to za nic nedaří a spíše se z toho, co jste vytvořil, stává něco, co není prospěšné ani jedné straně, je potřeba tuhle věc zrušit a začít od znovu úplně jinak nebo to přenechat někomu jinému. V tomto případě je skoro lepší se možná nejprve ptát, proč a jak se tento tým zakládal, následně se podívat na poslední měsíce „fungování“ tohoto uskupení, a ta odpověď vám dojde sama. Ale pokud vám to i přesto nedojde, pokračujte ve čtení.

JAK je vůbec možné, že jsem mohla RPG tým z „ničeho nic“ zrušit? Když si přečtete můj poslední článek zde, který byl věnovaný právě RPG týmu a je shodou okolností psán přesně před rokem, leccos pochopíte o mé pozici a též si na tu otázku můžete odpovědět sami. Ale tedy pro objasnění. Někteří mladší jedinci (a nejenom oni keksíkužel) nevědí, jaké to bylo za „našich“ časů, kdy vznikaly první RPG týmy, které se poprvé daly nějak nazývat a měly nějaké konkrétní plány. Spousta takových lidí si myslí, že něco, co jsem vytvořila a tři roky vedla, tu bylo odjakživa a že jsem byla zvolena do nějaké už pevně dané struktury jako vedoucí a bylo na mě, abych to nějak udržovala v chodu a na ostatních, aby posoudili, jestli budu nebo nebudu ten vedoucí. Jsem nucena vás ale trochu vyvést z omylu.

Stejně jako spoustu věcí na hocz, i podoba RPG týmu se různě až hrůzně vyvíjela. Od prvotních správců RPG, po menší uskupení až po první větší organizovanou skupinu, kterou kdysi (před pěti lety) založil Morn, a od které se postupně rozvinul i RPG tým současný, tedy už minulý. Nikdy nebyl RPG tým pevně daná struktura a co nový vedoucí, to jiná podoba. Byli hráči, kterým daná situace v tom období ohledně těchto věcí natolik vadila, že se rozhodli založit úplně nový tým podle svého, byli lidé, kteří to „zdědili“ a nějak se plácali už ve vymyšleném (zpravidla tyhle RPG týmy nevydržely ani půl rok) a pak tuhle pozici předávali ostatním, dokud se nenašel zase někdo, kdo to celé překopal. V těchto dobách ještě pořádně nebylo ani vymezené, co vlastně RPG tým má a nemá dělat, což pak vyvolávalo spoustu (často zbytečných) sporů. Spoustu lidí si z RPG týmu dělali srandu a říkali, že vlastně ti lidé tam nedělají vůbec nic, vedení profesorů házelo RPG tým na druhou kolej, protože oni profesoři dělají přece to životně důležité pro hocz, totiž výklady a vedou školu, a RPG tým je vlastně k ničemu, pokud jim tedy ve světě nebo na škole nepořádá nějaké akce, aby se studenti zabavili a neměli čas remcat na úkoly nebo výuku nebo na cokoliv. Což nebyla vždy úplně křivda (ať už z jedné nebo druhé strany), na všem trocha pravdy vždycky je, ale neberte si to teď nějak osobně nebo extra vážně, prostě se v té době dělo spoustu věcí, to už teď stejně nevylepšíme. Pravdou je, že v samotném vedení se tyto dvě složky neustále hádaly, házely na sebe svou práci, a když něco nefungovalo, mohla za to pokaždé samozřejmě ta druhá část vedení, zkrátka v té době to nebylo vůbec stabilní, a jak jsem psala, nebylo úplně vymezené, co RPG tým představuje a dělá. Nevěděli to členové týmu, nevědělo to vedení, nevěděli to hráči.

Byl to velký problém, ale nechci zase říkat, že to bylo k ničemu a naprosto marné, to vůbec. V těchto dobách vznikla RPG školka (ano, taky tu nebyla odjakživa), byla snaha se nějak víc starat o popisky a dát jim nějakou podobu, vytvářet akce pro hráče a dovytvářet náš svět. Jen to bylo trochu…chaotické, a hlavně proto vznikalo spoustu fám/nepřesných domněnek, hádek a nesrovnalostí, a především teď už pro všechny dobře známá a keksíkužel nechvalná pověst RPG týmu.

„Co s tím?“ ptala jsem se v duchu sama sebe, když jsem se dívala na tento zmatek, jehož jsem byla součástí, jednak jako člen skoro všech RPG týmů, které od toho Mornova byly vytvořené, ale také jako vystudovaný student a tudíž člen vedení jako takového. Kdo mě zná trochu víc, dobře ví, že jsem už do věcí vedení kecala od třeťáku/čtvrťáku svého prvního studentování. V té době jsem to dělala jednak, protože jsem byla puberťácké hovado a bavilo mě provokovat, ale také protože mi hodně věcí vadilo a byla jsem dostatečně drzá říkat takové věci nahlas a chtít to řešit. Vzhledem k tomu, že v téhle fázi, kdy jsem byla ještě student, sama jsem se k řešení věcí, co mi vadily, neměla možnost až tak dostat, takže většinou jsem jen kritizovala, naopak v téhle zlomové situaci, o které budu teď psát, jsem už byla člen vedení a měla jsem za sebou zkušenosti z minulých RPG týmů. Tudíž po té otázce „Co s tím?“ jsem mohla vzít veškerou svou drzost, odvahu a chuť něco změnit a založit úplně nový a jiný RPG tým, což jsem následně samozřejmě udělala.

Dala jsem dohromady všechno, co profesoři dělat nechtěli, protože to nebylo součástí výuky, pak i vše, co dělal RPG tým do té doby a utvořila jsem jakousi strukturu, kterou teď už všichni většinou znáte. Mým cílem bylo sjednotit veškeré tyhle činnosti na projektu pod jednu složku, aby se na to dávalo pozor a nehádali jsme se, kdo to má vlastně dělat a proč to nedělá, a zároveň rozdělit veškerou tu práci mezi několik oddělení, aby každý dělal to, co ho baví, aby to zvládal, nebyl zahlcený a nebylo toho na jednu osobu hodně. Kromě toho jsem si utvořila určitý cíl, za kterým jsem se chtěla vydat, a který měl všechny motivovat, plus jsem dávala důraz na to, že tímto se neoddělujeme od vedení projektu, ale měli bychom neustále komunikovat, propojovat naše činnosti a vítat mezi námi i třeba některé hráče z řad studentů, kteří by také mohli obohatit celý pohled na věc (i přesto, že do té doby jsem zastávala názor, že studenti do vedení nepatří a mají si co nejvíce užívat právě tu hru, kterou pro ně tvoříme a vpadnout do všech těchto pak už spíše povinností, až dostudují).

Tento celý koncept jsem vystavila do debatky a přednesla Kirarovi, následně byl schválen (respektive nikdo výrazně neprotestoval) a realizován. Takže pokud se ptáte, zda jsem měla právo zrušit RPG tým, tak ano měla. Nikdo si mě nevolil z dalších možných zájemců, nikdo mi nic nezanechával a nepředával, tento konkrétní tým byla má práce, můj koncept, takže jako jsem ho založila, mohla jsem ho kdykoliv zrušit.

Proč jsem se NERADILA s ostatními? Neřekla jsem nic dopředu? Upozorňuju, že ty otázky si nevymýšlím, takto mi byly několikrát za sebou podávány, i přesto, že hodně z těch lidí očividně neměla/nemá o ničem moc páru, a přesto mě byli schopní o tom poučovat a takto se ptát, ale k otázkám. Radila jsem se s několika lidmi. Ať už protože to byli lidé, kteří jsou ve vedení dlouho a mají spoustu zkušeností nebo protože jsou to mí přátelé (nebo obojí dohromady). Nebylo to tak, že bych se špatně vyspala a RPG tým ze dne na den zrušila. Radila jsem se o tom dlouho a mluvila jsem o tom i s Kirarou, ovšem nijak veřejně, zvláště proto, že pokud se něco takového řeší veřejně, každý si myslí, že k tomu má co říct, i přesto, že to tak úplně vždy není a hlavně pak vzniká všeobecná panika, a to pak především i mezi samotnými členy. A to bylo nežádoucí, ten tým jsem zrušila podle některých náhle a nečekaně, ale popravdě to byla tři měsíce připravovaná událost s předem určeným datem, kterou jsem chtěla provést účelně až po RPG školce, aby nebyli poznamenání nováčci a celkově veškerá činnost kolem RPG školky. Takže tak.

Jsem si jistá, že je to SPRÁVNÉ rozhodnutí? Bylo opravdu nutné RPG tým rušit? Ano, jsem si tím stoprocentně jistá, obojím. Jak jsem naznačovala výše, dávat někomu můj koncept nebo myšlenku, aby v ní pokračoval, nepovažuju za dobré a prospěšné. Nic by se tím nevyřešilo a jen to prodloužilo konec tak o ten půl rok. Jasné, on nebyl problém ani tak v té mé myšlence a struktuře, ta byla si myslím víc jak dobrá, proto se taky nebráním tomu, pokud bude někdo zakládat další RPG tým (je možné, že se tak stane), aby se mnou inspiroval, ale podle mě člověk, který ten tým sám nevytvoří (ať už z jakýchkoliv předloh), nemá k němu ten správný přístup a nic ho na tom místě nedrží, nemotivuje ke správné činnosti a celkově to pak nebere tak vážně a zodpovědně, jak by měl.

Těmito otázkami se dostáváme i k tomu nejpodstatnějšímu – co bylo tak špatně, že jsem tým zrušila, když teda ten koncept a myšlenka byly vlastně docela v pohodě. Tohle je to nejtěžší na vysvětlení a pochopení, protože ten problém je hodně komplikovaný a propojený s mnoha jinými věcmi/faktory, můžeme se o spoustě těch důvodů dohadovat a hodně věcí si domýšlet, ale stejně se možná nedostaneme ke všemu nebo to nebude úplně tak jednoznačné a jasné. Ale pokusím se o to, alespoň ze svého pohledu.

Kromě článku o RPG týmu jsem tady na blog kdysi psala i článek o generacích a spolupráci a takových věcech. Zpětně jsem si to pročítala, protože jsem nedávno zase kroutila hlavou nad jednou událostí s tím spojenou a ono to i trochu souvisí s RPG týmem, a hledala jsem v tom inspiraci a tak. A u toho mě napadl takový jeden „krásný“ paradox. Kdybyste hledali nějakou společnou věc (a teď vyjmu ten hlavní cíl a smysl hocz, ten se zatím stále nemění, ale způsob řešení problémů, přístup a tak dále je pokaždé jiný), která se vyskytovala/vyskytuje ve všech generací hráčů na hocz, tak i přesto, že se občas zdá, že kromě toho, že jsou to teda všichni hráči hocz, žádná společná věc vlastně ani tak není, že každá ta skupina se nějak vyvíjela/vyvíjí a má trochu jiný směr (ale nikoliv ten smysl, ten zatím stále zůstává stejný), ovlivňují se ty po sobě jdoucí, ale od první se ta poslední liší skoro vším, tak přece jenom jedna ta společná věc by se našla – nenávist vůči RPG týmu.

Schválně to trochu zveličuju a píšu „nenávist“, ale když se na to tak dívám, dá se to skoro tak napsat. Pojem „RPG tým“ je skoro pro všechny ať už se s ním setkávají často nebo poprvé (což je to nejsmutnější) negativní. Ten RPG tým může být jakýkoliv a přesto po vyslovení tohoto názvu většině naskočí kopřivka nebo se jim automaticky vybaví to nejhorší. Můžeme se jen domnívat, čím vším je to způsobeno a zda se jednalo třeba i v současné době o nepatřičný předsudek nebo ne. Každopádně to tak je a jen hodně těžko se s tím dá hnout.

Mým vlastně hlavním cílem nového RPG týmu bylo pokusit se ten negativismus z toho názvu setřást. Donutit lidi se na to uskupení dívat třeba trochu jinak a mít k němu i jiný a v nejlepším kladný přístup. Ať už se jednalo o spolupracovníky v projektu (profesory, občany), tak i hráče studentů, cílovou skupinou byli prostě všichni a to i (keksíkužel) samotní členové RPG týmu – ti tím trpěli v konečné fázi nejvíc, smutné, vím, ale dostanu se k tomu ještě později. Chtěla jsem dosáhnout toho, aby se lidi RPG týmu nebáli, ovšem zase aby neříkali hrdinně „já se RPG týmu nebojím!“, ale aby tohle uskupení jednoduše respektovali.

Proč je ten pojem tak negativní? Co si lidi myslí, že je tak špatně?

Za prvé – RPG tým vznikal vždycky jako taková jakási kontrola hry, jelikož jako každé takové společenství/hra máme určitá pravidla, která se musí dodržovat (zjednodušeně řečeno) a lidi obecně cokoliv, co je kontroluje, snáší těžko, protože mají pak pocit, že je to zároveň omezuje v jejich svobodě a jednání.

Za druhé – do RPG týmu se vždycky vybírali jen určití lidé, jelikož ne každý hráč je hned schopný těch spousty úkonů, nemá přehled, není vhodný kandidát, a lidi obecně v takovém přístupu a výběru pak vidí protekci, kamarádíčkování a tu strašnou nespravedlnost.

Za třetí – k domluvě se nepoužívají veřejné kanály, ale dost často se vše řeší v soukromí, pro klid a lepší spolupráci, následně se pak ukazuje jen výsledek, a lidi obecně mají velkou představivost a všechno co se nedělá před jejich očima, mají tendenci považovat za tajnůstkaření a zbytečně moc vše démonizovat.

Nechci moc zabíhat do detailů a názorů, proč si myslím, že většina těchto negativních myšlenek nevzniká úplně oprávněně, jelikož ne všechno je černobílé a vysvětlovala bych to tu na dalších x A4, ale doporučovala bych si poslechnout Blackýho přednášku z Projektování (taky zde na blogu trochu níže), kde hezky prezentuje třeba například, co by si lidé měli odnést z prvního kontaktu s RPG týmem – totiž v RPG školce, ale co si doopravdy berou, s jeho názory se v dost věcech ztotožňuju. Nebo si občas poslechnout Kiraru, jak mluví o tom „kamarádíčkování“, ono už jen samotné hocz se založilo na tom, že se sešla parta přátel a hocz společnými silami vytvořili, na vzájemné důvěře a přátelství, a popravdě, nebudete dělat něco s nadšením a odhodláním, pokud budete mít v týmu naprosto neznámé lidi, u kterých nevíte, zda jim můžete věřit nebo ne a v podstatě nevíte ani moc, co jsou zač, to trochu nedává smysl. Co se týče třetího bodu, to jsem tu i trochu nakousla, ne vždy je rozumné všem všechno zpřístupňovat a zajímat se o názory všech, občas prostě musíte dát zodpovědnost do rukou pár lidem a doufat, že mají dostatek rozumu a nějaké zodpovědnosti, že se budou rozhodovat správně a budou projekt někam vést, protože kdyby všichni rozhodovali o všem, nikam by se projekt nedostal, zamrzli bychom na prvním bodě, kde by se nedomluvilo x lidí každý s jiným názorem a nikam by to nesměřovalo.

Důležité, co tím chci vším říct je to, že problém už je v úplném počátku. Začínat tvořit nějakou strukturu, když už vůči tomu lidi mají předsudky a nedůvěru, je hodně těžké. Nějak to celé překonat. Neříkám, že nemožné, proto jsem to i přesto všechno zkusila a snažila se tři roky tomu čelit a tvořit a vést, ale nepodařilo se mi to. Ten první rok byl takový objevovací, hodně jsme ještě pak změnili, upevnili, předělali. Ať už nějaké techniky nebo samotné členy. Druhý rok byl hodně výkonný. Fakt jsem cítila, že na to máme a že jsme na dobré cestě (opět odkazuju na můj článek psaný před rokem), a přesto nedůvěra, pomluvy a dost často nespravedlivé rozsudky u ostatních hráčů přetrvávaly a já cítila, že v ten třetí rok hodně členům dochází trpělivost a nadšení, naděje, že by se to mohlo zlepšit. Začali být skeptičtější, protivnější. Začali to vzdávat a jejich jakákoliv motivace klesla na bod nula (jen málokdo vydrží takový tlak, kdy něco děláte, snažíte se, co to jde a přesto to ostatní považují za naprosto zbytečné či tomu srážejí důležitost, zkuste si někdy motivovat takové lidi). Sami členové začali věřit těm slovům, které byly neustále rozsévány, začali tak činit (snad stagnace, kdoví?), začali být stejně nedůvěřiví a i ti nejvěrnější, kteří v mém týmu byli od začátku až doteď, začali pochybovat, zda dělají to, co vždycky chtěli a zda to k něčemu vede. Když máte nějaké takové uskupení a neustále vám do něho někdo naráží, projeví se to i uvnitř. Ta netrpělivost a pochybnost se změní ve zbytečné hádky a nečinnost. Přátelé a spolupracovníci se najednou začnou jeden do druhého navážet a ta skupina se začne projevovat takto až skoro agresivně navenek. Pak se ty předsudky stanou „pravdou“ a nikoho pak už nezajímá, že to není tak, že by se potvrdilo to, co přece dávno ví a neustále tvrdí, ale že si to tím vším vlastně sami vytvořili.

Troufám si tvrdit, že zrušením RPG týmu došlo/dojde k – dejme tomu pojem třeba – „osvobození“ a to nejenom, co se hráčů týče, ale i samotných členů RPG týmu.

A co TEĎ? Psala jsem hned, co jsem tým zrušila, že prozatím je dočasným řešením to, že budu správcem RPG, dovyřeším věci spjaté s RPG týmem (začátek roku je vždycky docela náročný v tomhle ohledu) a pak se pokusím najít nějaké lepší řešení. Nový RPG tým zakládat nebudu. Já určitě ne, čímž vás neodrazuju to zkusit, klidně se do toho pusťte. Ale nedoporučovala bych to. Já jsem sice pod RPG tým nacpala spoustu věcí, které prostě někdo spravovat musí, ale můžou se zase vrátit do starých rukou nebo to můžeme dělat jinak. Podle mě a mých zkušeností, které jsem nyní získala, si myslím, že RPG tým není nutně potřeba. Je to zbytečný strašák všech, lidi nechápou jeho přesnou úlohu (i když jim to člověk vysvětlí a ukáže třeba desetkrát) a pak se bojí tvořit, jsou pod věčným stresem, že je někdo kontroluje a zbytečně všechny jeho činnosti démonizují. Lidi uvnitř týmu zase pod věčným tlakem negativismu dělají, co nikdy dělat nechtěli a jsou bráni jako největší zlouni projektu, za což nám ta práce a velká zodpovědnost opravdu nestojí.

Zároveň ale využiju příležitosti k pobídnutí členů vedení (protože kdo se dočetl až sem, má jistě veškerou potřebnou energii a odvahu). Chtěla bych založit naprosto dobrovolnou skupinu lidí, co budou vytvářet akce na hradě i mimo něj. Nebude to žádný RPG tým, žádná pevná zodpovědnost, žádná kontrola, nic z toho. Něco jako ten nápad s profesory, co zařizují kulturní akce na hradě, akorát s tím rozdílem, že já to nechci nějak limitovat jen na profesory, ale beru všechny členy vedení. Každá pomocná ruka se bude hodit a mluvím jenom k vedení, protože všichni mají vypravěče, přístup do debatky a nemusí se jim přidávat žádná práva a nebudou nic spešl. Budou to prostě lidi, co dobrovolně něco tvoří. Pro „přihlášky“ prosím využijte mail rpg@hocz.org, kde stačí uvést jen jméno, skype a že se hlásíte jako dobrovolníci. Chci to takhle „oficiálně“ jen proto, abych vás měla na jedné hromadě a měla v tom přehled. Takže moc díky, jestli se zapojíte!

POPISKY?! Že se k nim konečně dostávám, že? Co jsem tak vypozorovala, nikomu ani tak nechybí RPG tým, jako spíše popiskáři. Což je docela taky paradox, jelikož popisková část byla jedna z těch částí, která byla nejvíce ze všech stran kritizována. Ne, dobrá, není to paradox, je to logické, že lidi budou nespokojený, když jim popisek někdo zkritizuje nebo když jim visí dva měsíce neschválený s dalšími 448 (jo, ten počet se vyšplhal do těchto výšin). Je to prostě tak, dokud hráčům někdo popisek neschválí, nebudou v klidu spát. Já to chápu, vlastně díky (kvůli?) mně se popisky dostaly na tuhle úroveň, že jim lidi ve hře přidávají maximální důležitost a skoro bez nich nedokážou hrát. Což je samozřejmě dobře (teda až na to tvrzení, že bez popisku nedokážou hrát), já jsem za to ráda, byl to těžký boj, ale povedlo se (jako jedno z mála). Ale stejně jako všechno na hocz, stále věci zdokonalujeme a snažíme se jim dát nějaký lepší tvar/podobu. Vzhledem k neustálým dohadům, co do popisků psát a nepsat vznikl návrh, že by mohl existovat jeden popisek, který bude delší a lidi se tam budou moci vyřádit a druhý, kde bude to podstatné, co potřebujeme vědět k okamžitému použití ve hře. Nakonec se to doopravdy tak vytvořilo a spolu s tím i spoustu vylepšení, což by bylo fakt super, kdyby se to nevylouplo v tak trochu nevhodnou dobu. Tohle nemůžu dávat za vinu nikomu a ani nechci, prostě se sešlo více faktorů, a tak se nám vytvořil nový systém popisků do doby RPG školky (horší doba už snad není) a do rozhádaného týmu, který nakonec byl zrušen, tudíž se najednou stalo, že nikdo popisky neschvaloval/neschvaluje a číslo neschválených popisků se začalo nehezky zvyšovat. K tomu ještě pořádně nikdo nevysvětlil, co že se to vlastně s těmi popisky stalo, co je a není možné teda kam psát a tak dále. Tohle je samozřejmě nemilá situace, a protože teď asi nějakou dobu RPG tým nebude a ty popisky jsou potřeba dát do kupy, chci tentokrát vyzvat úplně každého, kdo by chtěl (z řad vedení i studentů) se zapojit a pomoci s touto problematikou, pište mi na výše zmíněný e-mail, jen prosím tedy uveďte do předmětu „popisky“, ať se mi tam nepletete s akčními členy vedení, co budou psát ohledně zájmu spolupráce s akcemi.

Bude potřeba znovu sjednotit pravidla a následně se podle těch pravidel vrhnout na těch pár stovek popisků, co nám tam visí. Ostatní, co se zapojit nebudou chtít (a nikomu to nevyčítám), prosím o trpělivost, je to věc, která nebude hotová ze dne na den a bude to mít ještě nějaký progres. Takže to k popiskům.

Nebylo mi blbé zrušit RPG tým už jen kvůli těm lidem v něm? Proč si NEVÁŽÍM té práce, kterou vykonávali? Tuhle otázku sem dávám trochu navíc, ale taky mi to bylo řečeno, teda ne jako otázka, ale jako fakt, že co jsem si to vůbec dovolila, ale pro svou strukturu článku jsem si to přetvořila v dotaz. A chtěla jsem to sem dát z jednoho prostého důvodu – já si nesmírně vážím všech, kdo se kdy na nějakém RPG týmu podíleli, možná jsem to dávala málo najevo, ale je to tak. Ať už dlouhodobě nebo tam byli jen krátce, ale i těm, co se do týmu hlásili a nikdy do něj třeba nebyli přijati. Opravdu neskutečně moc děkuji všem, kteří se toho nebáli a šli do toho. Protože dělat dobrovolně (a ze začátku vždy i s nadšením) tuhle nevděčnou „práci“, za kterou vám jen málokdo na konci poděkuje (i přesto, že si většina myslí, jak je to super být v RPG týmu, protože protekce a práva a tak, vůbec ne zodpovědnost a spousta, ta spousta práce), je opravdu obdivuhodné a já vám za to děkuju.

Už bude KONEC? Ale jo, už dopisuju poslední řádky. RPG tým měl samozřejmě na starost i schvalování nějakých těch zvláštností, RPG školku, dohlížení, trestání a tak dále. To, že jsem teď správce RPG neznamená, že to budu dělat celé sama. Na RPG školku se budou hledat lidi jako vždycky až to bude potřeba a zbytek… co ten zbytek? Pokud můžu připojit ještě jeden můj takový skromný názor – většina těch žádostí, co nám kdy na e-mail přišly, byly kraviny nebo banální věci, na které jste se vůbec nemuseli ptát. Dlouhou dobu fungovalo hraní i bez toho aniž byste všechno museli mít schválené. Vedení si všimlo, když se někde vynořil někdo, kdo hrál naprosté pitomosti a rychle si ho zpacifikovali, stejně tak když hrál někdo hodně dobře, spoustu věcí mu bylo povoleno, aniž by se na to nějak ptal nebo posílal x stránkové žádosti. Myslím, že bychom tento způsob „kontroly“ měli zase na chvíli vyzkoušet. Hrajte, jak uznáte za vhodné, ale počítejte s následky. Pořád má vedení jednu mocnou zbraň – vypravěče, a ten má vždycky pravdu, ať se vám to líbí nebo ne.

Myslete na to, posílejte mi na mail „přihlášky“, pokud máte zájem nějak pomoct projektu, nebojte se nových věcí a díky, že jste si to tu přečetli, teda omlouvám se ještě jednou za protahování, ale snad jsem nakonec odpověděla na vše.  A na úplný závěr – jednoduše užívejte si této hry.

Terka/Síca

Přináším Vám aktuality ohledně spuštění zápisu na předměty. Především proto, abych utišil Vaše dotazy a strachy a plošně Vás seznámil s tím, co je ještě třeba dokončit, nežli vůbec budeme moci zápis spustit.

Zápis na předměty není pouze o tom, že někdo z vedení odklikne tlačítko a zápis běží, jak má. Osobně bych teda takové tlačítko velmi ocenil a klidně Vám odpřisáhnu, že pokud mi takové tlačítko někdo vytvoří, zulíbám ho k smrti! Zatím žádné takové tlačítko však na skladě není, proto se Vám pokusím pro lepší představu níže přiblížit jednotlivé body, které souvisí se spuštěním zápisu na předměty.

Nejprve je nutno vyřešit profesorské věci: První věcí jsou personální změny a vyřešení aktuálního složení Rady školy. Dále pak to jsou dražby tříd, přijímání a registrace nových profesorů a jejich následné zaučení, úprava kabinetů a předmětů a neposlední v řadě je tvorba nových instancí pro aktuální školní rok – ano, každý nový rok se musí ručně naklikat každá jedna třída, která se bude otevírat. Samozřejmě se během prázdnin ještě musí ukončit zkouškové období, vyhodnotit odevzdané eseje a rozdat vysvědčení zkouškovým ročníkům. A to zdaleka není vše. Uvádím zde pouze ty nejdůležitější věci, se kterými byste pro Váš přehled měli být obeznámeni.

A to máme pouze obecné profesorské záležitosti. Každý rok se mimo jiné řeší i aktualizace předmětů, osnov, anotací, podkladů, výkladů, apod. O tom však až později.

Velmi důležitou sekcí jsou systémové práce. Je třeba ze systému vyčíst všechny postupující studenty (včetně těch s podmínečnými zápisy), vyhodnotit propadlé studenty a jejich nárok na další studium, vyhodnotit zvlášť zkouškové ročníky: zda úspěšně prošli či propadli a jaký mají nárok na další studium. Nakonec se sérií několika SQL dotazů (zde figuruje mimochodem vše, co jsem zatím zmínil a vše se do toho musí zahrnout) musí uzavřít klasifikace. A až nakonec, když je vše zmíněné hotové, se přetočí ročníky.

Jakmile se přetočí ročníky, tak máme z velké části vyhráno. Následně stačí, aby programátor strávil několik dalších hodin u svého přístroje a spustil kýžený zápis – pod tím se skrývají opět série dotazů, přepisů aktuálního kódu, a podobně.

Není to žádná sranda a i tak se může stát, že se něco přehlédne a zápis nefunguje správně. To pak opět musí nastoupit náš drahý ministr (nebo aktuálně jeho pomocník) a opravit to. A jestli si říkáte, že opravit špatně fungující zápis je sranda, tak není – nejprve se musí vůbec identifikovat ten problém, najít správné zařazení v databázi, přepsat kód a vyzkoušet, zda je problém fixnut. Pokud není, začíná se zas a znovu od začátku. A tak to jde stále dokola, než konečně vše funguje přesně tak, jak má.

Ještě před tím, než se spustí zápis, musí říďa vyřešit záležitosti ohledně funkcí, přebarvení absolventů, vykopnutí těch, které na hradě nechce (:D), a tak dále…

Co je tedy nutno ještě dodělat?

1) Primárně se musí správně nastavit systém. Jak jsem psal výše; jedná se o přetočení ročníků a věci okolo toho a na to navazuje samotná operace se spuštěním zápisu.

2) Dále se musí doladit detaily ve výuce, zejména aktualizace základů magie s průvodcem světa a studia pro nováčky a poslední změny v přemisťování.

Nicméně abyste si nemysleli, že zde jen bezduše tlachám, mám pro Vás datum, do kterého bude zápis spuštěn stoprocentně. Uvazujeme si kolem svých krků smyčku a zavazujeme se k pevnému termínu.

Slavnostním dnem, do kterého bude zápis spuštěn, jest neděle 28. 9. 2014. Pokud na nás budete hodní a povolaní lidé nebudou nikým otravováni, kdo ví… třeba se to stihne i dříve. :)

Říďa Sádroš

Dnešní tradiční čajovnické Setkání se neslo po předlouhé době v konstruktivním duchu a proto si dovoluji sem přidat velmi kratičký report, který by měl obeznámit o tom, co se dělo a jaké jsou „výsledky“ našeho pilotního dílu (řečeno s Blackým). Již v pozvánce na 69. Setkání jsem předesílal, že to bude vskutku tradičně netradiční. První část byla věnována prezentaci jedné z mých čerstvých myšlenek – čili takovému malému projektu pro HOCZ a druhá část, v čele s Blackým, se poté již věnovala konkrétní problematice, přičemž způsob a forma korespondovala a šla ruku v ruce s částí první. Ale pojďme, letem světem, k jádru hafoně.

V zadní části čajovny, spolu s projektorem a velmi amatérským, neoficiálním a VIP streamem (níže přikládám audiozáznam!) jsme dnes odprezentovali takový malý projekt, jenž bychom rádi a postupně – s vaší podporou – realizovali. Když si všichni zúčastnění vyslechli první část a takový malý-velký úvod, následovala přednáška o problematice RPG a k pozdním hodinám se dokonce dostalo i na první pokusy o autorská čtení. A protože nemá smysl chodit kolem horké kaše, na níže přiložených odkazech naleznete vše potřebné k tomu, abyste se dostali do obrazu. Aneb (téměř) vše, co se dnes odčajovalo a odprezentovalo vám nyní nabízíme k nahlédnutí. K těmto dokumentům vřele doporučuji věnovat pozornost také níže přiloženým audiozáznamům, které nepochybně dopomohou ke správnému pochopení celé věci. Děkuji.

• základní koncept celého projektu (by luartrie)
• prezentace k představení projektu (by luartrie)
• prezentace k přednášce o RPG problematice (by blackchar)

Závěrem bych chtěl za mě a mého (nejen)dnešního kolegu Blackýho poděkovat všem, kteří přišli a věnovali nám pozornost, čas a také projevili poměrně příjemný zájem o věc. Veliké díky všem zúčastněným, veliké díky Laurimu za kamerování, veliké díky všem VIP streamařům a veliké díky holkám, které nám dokonce napekly! (Díky patří nepochybně i slečně z čajovny Setkání, která to tam s námi výjimečně přetrpěla až do jednácti hodin). Pokud by bylo cokoliv nejasné, neváhejte se ozvat přímo mě a pokud vás zajímá víc, jsem tu též pro vás. Ještě jednou díky, mějte se rádi a buďte dobří. Naviděnou a naprojektovanou snad zase koncem prázdnin, kdy bychom chtěli pokračovat v našem novém „seriálu“.

Lucas.

Dlouho jsem se kopala k tomu sem zase něco sepsat a přemýšlela jsem, jestli to bude mít vůbec nějaký účel. Koneckonců už několikrát tu článek o RPG týmu byl, i přesto, že jen informační … a vlastně, tohle také bude „jen“ informační, ale i tak asi trochu jiného rázu. Trochu delšího, osobnějšího a vůbec.

Důvod je prostý. Spoustu lidí si na RPG tým stěžuje, rozhlašuje o něm všemožné pomluvy nebo tvrdí, že vlastně o něm nic neví, mají zkreslené informace nebo říkají, že jsme uzavřená skupina lidí, která se vyžívá v zamítání žádostí/popisků/questů, jsme i podle některých věčně akorát nabručení a nikdy nikomu nevyhovíme. Bereme si mezi sebe pochybné lidi, „všechno je to o kamarádíčkování“ a tak podobně.

Chtěla bych vám ale dokázat, že to tak není. Tak tedy, pokud máte zájem, přejděte tu tlupu velmi hlučných a nadávajících lidí před našim prahem, projděte otevřenými dveřmi a pečlivě se rozhlédněte.

OBECNÉ INFORMACE

RPG tým je uskupení několika pečlivě vybraných lidí, kteří mají dostatek zkušeností na to, aby spravovali náš herní svět. Není to jednoduchá činnost. Takoví lidé musí mít všeobecný přehled o našem světě, jak herním, tak reálném, musí mít dobré komunikační a organizační schopnosti, nesmí se bát prosazovat se a zároveň jednat umírněně. Musí vzbuzovat autoritu a zároveň se nad nikým nepovyšovat.

Pro lepší spolupráci, komunikaci a taky nějaké to spravování, je RPG tým rozdělen na dvě části. Administrativní a RP větev. Administrativní část je ke všemu rozdělena na čtyři podskupiny: skupina starající se o wiki, skupina starající se o popisky postav, skupina starající se o popisky chatů, skupina starající se o schvalování/zamítání žádostí.

Přestože jsme takto rozdělení, je to spíše proto, abychom si vyčlenili každý svou práci a té se věnovali naplno. Samozřejmě, že mezi sebou obě části komunikují a diskutují, řeší některé závažné věci společně a kontrolují se navzájem. Není mezi jednotlivými částmi betonová zeď, ale zároveň se tím také učíme důvěřovat sami sobě i ostatním členům. Protože i tak stále všude vystupujeme jako RPG tým, jako celek. Kromě toho není vyloučené, aby jeden člověk byl ve více částí, pokud to zvládá, ale určitě by neměl být ve všech.

Za obecnou zmínku ještě stojí informace, že ačkoliv Kirara (Derek) nikdy nebyl oficiálně členem týmu (však je vývojář a ten nejvyšší na HOCZ, dejme tomu správní rada), je mezi námi všudypřítomný. Tím myslím, že je pozvaný do všech našich konverzacích na skypu, neustále s ním komunikujeme a probíráme s ním důležité věci a snažíme se ho udržet v obraze, o všech činnostech týmu a celkově potřebách HOCZ.

Stejně tak Alex, jako ředitelka školy a správce výuky, vidí do všech věcí, které probíráme a může se kdykoliv vyjádřit, když je potřeba nebo naopak my se jí optat či spolupracovat. Je stejně jako Kirara neoficiálním členem a přesto složkou, bez které bychom nemohli efektivně vykonávat všechny naše činnosti a spolupracovat i s ostatními.

SOUČASNÁ SESTAVA

Administrativní větev

• HoczWiki: Alessandro de Nicolsburg & Lucas A. Laurie
• Popisky chatů: Bartleby Bellows
• Schvalování žádostí: Bartleby Bellows; Selena M. Lawry; Susanne Nightingale
• Schvalování popisků postav: Bartleby Bellows; Cathy O’Connel; Jane Boneová; (Shirley Griffin); Selena M. Lawry; Susanne Nightingale; Rebecca Valentine

Role-Playing větev

• Vedoucí: Sicoma Wylson
• Ostatní členové: Alessandro de Nicolsburgc; Beatrice de la Crue; Ginny M. Weasley; Lucas A. Laurie; Samuel Jake Gordon; Selena M. Lawry; Rebecca Rattray

RP školka

• Vedoucí: Selena M. Lawry; Bartleby Bellows

Zdá se to všechno dokonalé, že? Tak proč si někteří lidé myslí, že je RPG tým špatný? Kromě systému vedení RPG týmu (který se v těch x letech každoročně měnil a pořád se nedokázalo přijít na to, co bude fungovat nejlépe) je totiž nutné RPG tým obsadit těmi správnými lidmi, o kterých byla řeč. Což je strašně jednoduchá věc, stačí si lusknout a hned máte v řadě deset naprosto vyhovujících lidí.

Ne, takhle to opravdu nefunguje. Každý máme nějaké mouchy a ani ten největší úžasňák tady na HOCZ nesplňuje do posledního puntíku mé podmínky zmíněné v obecných informacích. Člověk musí hlavně dostat nějakou praxi, nějak se s naším světem sžít, v něčem se vykoupat a v hodně věcech dospět. To není otázka deseti minut. Někomu to trvá rok, dva, někomu třeba pět a někdo k tomu nedospěje nikdy. Ale i přes ty všechny mouchy, nedokonalosti a nedospělosti, jsou mezi námi výjimeční lidé, kteří ten tým dělají takový, jaký je. Bez kterých by to zdaleka nefungovalo tak dobře.

Naprosto upřímně a konkrétně. Nedokážu si tým představit bez našich dvou největších perfekcionistů a sarkastických rýpalů Bártové a Sádroše, kteří jsou od okolí – řekla bych – nejvíce kritizovaní. Přiznávám, že jsou místy arogantní, ale používají to, čemu se říká mozek a jejich pečlivost je až obdivuhodná. Navíc o protekci nebo kamarádíčkování z jejich strany nemůže být řeč. Rýpají bez rozdílu do všeho a do všech.

Pečlivost a snaha dělat věci dokonale se nevyplácí ani Jane a celkově, všem popiskářům. Neustále od širokého okolí slyším stížnosti, a přitom tato sestava je jedna z nejproduktivnějších a nejrozumnějších za posledních několik let.

Sel se zase ochotně a naprosto dobrovolně ujímá organizace RP školky, jedné z nejnevděčnějších činností na HOCZ, a i přesto, že je spousta věcí ještě potřeba v tomto směru doladit, vždy má odvahu a trpělivost se do toho pustit.

A mohla bych pokračovat i dalšími členy týmu, kdybych chtěla u psaní tohohle článku strávit další rok. V každém případě, členové současného RPG týmu tihle lidé nejsou z důvodů protekce nebo toho, že jsou něčí kamarádi (ačkoliv pokud mám s někým dobré vztahy, jsem o to ochotnější mu důvěřovat a svěřit mu nějakou činnost), či snad proto, že jezdí na srazy nebo někomu kupují dvě kila čokolády týdně. Jsou v něm díky svým schopnostem, znalostem, odvaze a ochotě obětovat svůj čas tomuto projektu. Takto byli vybíráni, to bylo to rozhodující slovo.

(Co se týče přibírání nových členů. K tomu budou podrobnější informace v dohlednu na nástěnce. Chystá se jistá inovace, která by mohla spoustu věcí ulehčit a snad i trochu zamezit smyšlenkám, že nabíráme jen lidi z protekce, zároveň je dost lidí, co se neustále ptá, jak se do týmu dá dostat, co je k tomu nutné splňovat a tak podobně, takže i na to by ona inovace mohla odpovědět, ale nebudu to pitvat zde, dozvíte se o tom, co nevidět.)

NAŠE ČINNOST

O tom, co vlastně všechno děláme, kolují stejně hloupé fámy, jako o jednotlivých členech a to nejenom mezi studenty, ale i vedením. Jednu dobu se dost často mezi vedením hlásalo, že tohle má na starosti čistě RPG tým, tohle támhleti, tohle ať si dělá StR, tohle je čistě věc profesorů a tak podobně.

Je na tom něco pravdy, to bezpochyby, ale určitě to nejsou jen činnosti výhradně pro jednotlivé části našeho vedení, ať si každý dělá jen to své a konec. Hlavním heslem, kterým by se všechny složky na HOCZ měly řídit, je dělat co nejvíce činností společně. Proto není vyloučené, aby členem RPG týmu byl i profesor nebo dejme tomu i člen StR/student, naopak je to žádoucí, abychom jako celek měli co největší rozsah jak informací, tak činností a nedostávalo se to k nám přes informační šum a tak zároveň i o nás, aby se vědělo tak, jak to doopravdy je.

Co je ale tedy naše konkrétní činnost? Co nám bylo svěřeno a jak to všechno vykonáváme? Začnu administrativní částí, tam je toho poměrně víc a je to hodno podrobnějšího okomentování. Pak budu volně pokračovat RP větví a RP školkou.

Schvalování popisků

Jako již u hodně věcí na HOCZ i popisky postav prošly spousty změnami v průběhu let. Nejdřív vzniknul nápad, že by nějaké popisky mohly u postav být, pak se zjistilo, že si tam lidé píšou naprosté kraviny, tak se určilo, že se popisky budou schvalovat. Ze začátku k tomu nebyly žádné určité podmínky a schvalovat to mohl kdokoliv z profesorů (taky to tak vypadalo). Pak se určilo pár lidí z vedení, že to budou schvalovat a nakonec jsem k tomu dostala já. Už při začátcích mého působení v RPG týmech (ještě těch předchozích) jsme se shodli s ostatními, že tato povinnost by měla patřit výhradně právě členům RPG týmu a že by bylo dobré pravidla popisků sjednotit, aby měly nějakou úroveň. Pravidla se sepsala a začalo se podle nich řídit. Doufám, že vám je jasné, že jsme nemohli projít celou kartotéku a kontrolovat zvlášť všechny, kdo tam měli něco špatně podle nových pravidel, abychom jim to mohli zamítnout a aby to tedy všichni měli schválené nově. Začali jsme podle nových pravidel odbavovat ty, co se rozhodli svoje popisky změnit a tudíž se nám sami jejich popisky nabídly ke schválení/zamítnutí s tím, že časem si prostě každý ten popisek změnit musí tak i tak. Bohužel, jak bývá u Hoczáků zvyklostí, začali nám chodit denně sovy s tím, že to tam dříve mohli mít a jak to, že teď ne a že tamti to tam mají a když oni můžou, proč ne všichni a co si to na ně vymýšlíme a že si to just nezmění. Těch sov bylo opravdu neskutečně mnoho a ještě víc jich chodilo, když se ty pravidla ještě o něco upravily a nakonec dospěly k podobě současné. A byly naprosto zbytečné.

Momentálně popisky už na starosti nějaký ten rok nemám (díky-keksíku), protože se vyhradily přímo skupině popiskové, nedělá je celý RPG tým, ale i přesto mám dost velký přehled, jak to tam chodí. V současné podobě jsou ta pravidla snad taková, že se už měnit nebudou, takže dá se říci dokonalá, a pokud jste neměli ještě chvilku, projděte si je. Kromě toho mezi popiskáři jsou momentálně ty nejzodpovědnější osoby na HOCZ vůbec (a říkám to já a naprosto upřímně a vážně, protože se nějaký ten pátek na HOCZ už nacházím a poznám schopnosti lidí, se kterými spolupracuji). Ano, zamítají vám každou čárku ve větě a každou nesrovnalost, které nerozumí, chtějí po vás detailnějšího popisu, jak jste k jaké jizvě přišli a proč vlastníte skleněné oko či dřevěnou nohu, ale uvědomte si, že to dělají proto, aby ty vaše popisky byly naprosto dokonalé, smysluplné a bez chyby. Aby se daly číst a aby ubývalo těch popisků v kartotéce, které jsou schválené kdovíkým podle kdovíjakých pravidel (jestli vůbec nějakých), aby se na ty vaše popisky dalo koukat a celkově působily profesionálně, protože to je většinou to první, s čím se hráči kolem vás seznámí v souvislosti s vaší postavou, když vylezete na chat. A snad byste nechtěli, aby první obrázek o vás v ostatních lidech vzniknul podle na koleni spráskaném popisu postavy, který by neměl ani hlavu ani patu. Navíc ty osoby, co to mají na starosti, to dělají dobrovolně (a keksíku-žel u toho teda nemůžou sedět 24/7, takže to občas chvilku trvá) snad s jistou zodpovědností, určitě ne proto, že by vás chtěli pořád s něčím prudit a bavilo je opravovat vám každou větu. Není to přece vaše slohová práce a pověřené osoby nejsou žádní profesoři, co vás za to budou známkovat a peskovat vás. Jsou to jen popiskáři, co vás upozornili, kde jsou chyby, takže se není nutné vztekat, ale místo toho je na místě si nad tím znovu sednout a udělat to lépe. Pak ušetříte nervy sobě i popiskářům, také ale jejich i váš čas, protože dokonalé popisky stačí jen odkliknout, a mimoto tím ušetříte i mé uši od zbytečných stížností, jak jsme všichni v tom RPG týmu hrozní a hlavně ti, co dělají popisky!

Schvalování žádostí

Dalším velkým bolákem a terčem největších pomluv se stala právě tato část RPG týmu. Už dřív ještě, když vznikaly první RPG týmy, bylo tohle hlavní činností RPG týmu celkově. Posuzovat, co je správné/nesprávné, co je logické/nelogické, co je možné/nemožné, kdo si co zaslouží/nezaslouží, kdo co může/nemůže vlastnit a vedly se kolem toho soukromé i veřejné boje, zda to ti dotyční posoudili objektivně, jestli někomu nenadržují a jestli si na někoho nezasedli, a proto mu to nechtějí povolit či, že všechny výjimečné schopnosti mají jen ty osoby, které to rozdávají. I dnes koluje všude možně, kde se dá, že kombo Sel-Bárt-Sůsa jsou nejhorší sestavou pro rozhodování jakýkoliv věcí, že jsou právě neobjektivní, že si tam dělají, co chtějí, všechno zamítají a na žadatele držkují a mnoho dalšího. Dřív jsem ve schvalovací části nebyla, a když jsem zaslechla takové zvěsti, lákalo mě to jako osobu zodpovědnou za celý RPG tým, si to jít prověřit. Stala jsem se na půl roku součástí jejich skupinky (a možná i součástí těch pomluv ^^), abych odhalila ten největší zločin, jaký se kdy na HOCZ stal – holky fungují naprosto skvěle!

Ne, ale teď vážně. Sice jsme se na začátku trochu v něčem neshodly a měly spolu problém, ale další spolupráce probíhala bezproblémově. Bártová, jak jsem říkala už na začátku, opravdu kritizuje všechno stejně bez rozdílu, kdo to pošle a ke všemu všechny ve skupině dokope k vyjádření se, aby následně mohla, co nejdříve odepsat a zaznamenat to na wiki. Sel se Sůsou vždy důkladně žádosti pročítají a vedou se na to diskuze, u kterých se používá především mozek (ano, někteří lidé ho fakt mají a dokonce ho i používají), když je něco nejasného, optají se, zjistí si to dodatečně nebo to konzultují přímo s danou osobou. A už vůbec se k žadatelům nechovají arogantně nebo povrchně. Tvrdší jsou snad jen na ty, co si o to píšou. Když nám třeba někdo uraženě už na úvod napíše do žádosti, že stejně ví, že mu to neschválíme nebo si napíše o naprostou kravinu. To pak dovádí k nepříčetnosti i mě. Ale ujistila jsem se, že v tomhle holkám můžu důvěřovat a měli byste i vy.

Největším nepřítelem je pak už jen čas. Jenže, jak už jsem psala u popisků, nikdo nás za to za prvé neplatí a za druhé u toho nemůžeme sedět 24/7. Zvláště, pokud se lidi zblázní a pošlou jich hned několik naráz. Pro představu, jaký to je občas záhul – v tomto srpnu ještě v době RP školky, kdy je přednější se zajímat hlavně o nováčky, nám přišlo na e-mail RPG týmu 54 žádostí. Museli jsme pak nasadit tak smrtelné tempo, že jsem si jeden den připadala, jak něčí sekretářka, kolik jsem za těch několik hodin u ntb odeslala e-mailů a vyřídila věcí.

Přitom by to mohlo být daleko příjemnější, kdybyste si uvědomili pár základních věcí. Jasně, nemusíte se nám bát napsat a zeptat se či o něco požádat, ale než to uděláte:

1. Ta žádost musí nějak vypadat, alespoň napsat do předmětu e-mailu stručně jednou oznamovací větou, o co v té žádosti jde, abychom v tom měli hned přehled. Zaměřit se na strukturu žádosti – pokud možno říct na rovinu vše, co je potřeba a co je její součástí. Dát tomu nějaký řád a pořádek (psát třeba jedním druhem písma i velikostí), hlavně tu žádost dokončit a nenahrazovat nedopsaná místa pomlčkami a doufat, že to za vás snad doplníme. Prostě celkově se snažit o nějakou úroveň. Když nám někdo pošle žádost s hrubkami, pochybnou češtinou, každé písmenko je jinak velké a ta žádost je nedokončená, nevrhá to na odesílatele dobré světlo už hned v počátku.
2. CP jakýkoliv zvířat se studentům v současné době neschvalují. Jedním důvodem je to, že jsou ve výrobě systémová zvířata, která budete muset krmit a starat se o ně, tudíž to bude (i přesto, že za ně nebudete moci hrát) realističtější. Druhým důvodem je to, že je většinou studenti chtějí k tomu, aby „oživovali“ chaty. Upřímně, oživovat chaty můžete i sami za svoje postavy a není nutné k tomu vytvářet další CP. Kromě toho, „oživovat“ chaty by měli především profesoři nebo členové RPG týmu nebo občané nebo kdokoliv, kdo vlastní vypravěče, tak jim to neberte. Pokud někdo ze studentů již CP zvířete vlastní, je výjimečný případ a nejspíše k tomu, aby takové CP vlastnil, má dobrý důvod.
3. CP duchů a skřítků a čehokoliv na to vaše „oživování chatů“ jsou dočasně (alespoň tak na rok) vybraná a nebudou se teď nikomu ze studentů rozdávat.
4. Zvěromágové, Metamorfomágové, Živelní mágové, Tempomágové, Černokněžníci, Vlkodlaci, Upíři, Víly a další pochybná stvoření jsou v našem světě opravdu výjimečná a aby tedy nějaký hráč něco takového mohl být, musí vykazovat určité kvality a mít pro to dost dobrý důvod. To, že to prostě chcete a určitě tím zpestříte hru, nestačí. To v poslední době spíše oživíte chat tím, že budete mít naprosto normální postavu.
5. To, že vám něco nepovolíme, neznamená konec světa a ani to, že na nás do konce věků musíte být naštvaní a uražení. Jsou určité logické důvody, které jsou vám sděleny a vy byste se je měli pokusit pochopit a pokud jsme vás navedli k nějakému vylepšení, tak jako u zmíněných popisků, je dobré si nad tím znovu sednout a snažit se to udělat dokonalým. Stěžovat si po prvním neúspěchu umí každý a věřím, že je to kolikrát zábavnější, než dělat věci pořádně, keksíku-žel to ale k ničemu nevede.

Když se budete řídit těmito pěti základními radami, věřím, že posílání i schvalování/zamítání žádostí se stane daleko příjemnější záležitostí.

HoczWiki

V minulosti o wiki zájem moc nebyl a Goldy s Dielem museli všechny neustále kopat k tomu, aby tam všechno zapisovali a brali to jako užitečnou věc. V nedaleké době se toho ujal Lucas se Sádrošem a chtěli rozjet i wiki-tým, ovšem ten moc dlouho také nevydržel, a nejaktivnějším správcem se tak stal samotný Sandro. V podstatě je na každém, co tam bude psát, ale minimálně Sandro nebo RPG tým by o tom měl mít přehled, takže se snažíme průběžně kontrolovat, zda tam není něco mimo naše reálie a pokud ano, upozorňovat na to tvůrce. Proto je lepší, když někdo chce nějaký článek rozšířit nebo nějakou věc dodělat, poslat to nejdříve i RPG týmu nebo to postovat volně do debatky, aby to vidělo víc očí. Ale není to úplnou nutností, je to jen doporučený postup.

Popisky chatů

Dříve popisky chatů nikdo extra nehlídal, každý si je měnil, jak chtěl a jak potřeboval, ale i tam nechával ty své a hodně se zapomínalo měnit počasí a celkově v tom byl dost binec, a tak jsem se rozhodla tuhle věc udělit pro pořádek přímo nějakým osobám v RPG týmu. Aby na to neustále někdo myslel a nestávalo se, že v zimě svítí třiceti stupňové slunce a naopak. Je to velice praktické. Vždy je lepší se obracet na nějakou konkrétní osobu nebo vědět, že to je všude tak, jak má. A Bártová to dělá velmi spolehlivě, takže jí moc neštvete zapomínáním na to ty popisky měnit do původní podoby a kdyby snad byla nějaká nesrovnalost, určitě se jí nebojte ani ozvat.

RP větev

V této části se vždycky projeví (nebo neprojeví, no) týmový duch všech, co v ní jsou. Dřív skupina neměla vedoucího, protože jsem si naivně myslela, že budeme fungovat jako tým a na všem se podílet společně, ovšem do jisté míry je vždycky potřeba jakoukoliv skupinu nějak vést. Cílem skupiny je schvalovat questy/LARPy. Ty, které vymyslí studenti sami, profesoři, ale i my samotní. Ne stylem, že si to přečteme a řekneme „ale jo, docela dobré“ nebo „ne, nelíbí se mi to“, ale abychom si nad tím sedli, zhodnotili povrchně, jak to na nás celkově působí, ale zároveň i se podívali do hloubky a pořádně rozebrali jednotlivé části, nedostatky se snažili vyřešit a celkově ten quest/LARP doladit, pomoct tomu, kdo to vymýšlel k dokonalému znění, ale zároveň i realizaci.

Někteří lidé si stěžují, že žádný pořádný quest tu dlouho nebyl, kromě Vlkodlaků, kteří ke konci vyšuměli a byli celkově velkým propadákem, a že se na škole nic neděje. Samozřejmě, že naším úkolem v RP větvi je questy vymýšlet a vymýšlet i děj na hradě, ale když se na tu situaci celou podívám, ani nebylo třeba za poslední dva roky dělat nějaký velký quest nebo se přetrhnout s nějakou dodatečnou aktivitou. Naopak bylo potřeba udělat trochu větší pauzu po těch všech událostech, co škola zažila (poslední byla bitva se Skřety, pak nějaké čachrování s řediteli, Vlkodlaci, problém s tím, že profesoři přestali hrát a podobně), muselo se to všechno trochu uklidnit, připravit na další velkou „bitvu“. Navíc si nemyslím, že se nic na hradě nedělo. Naopak, Mrzimorští rozjeli svůj kolejní (nemalý) quest, stejně tak se chytli i Havraspárští. StR nás neustále nadšeně a svědomitě zásobovala všemožnými akcemi k svátkům, že nakonec nebyl měsíc, kdy by se snad něco nedělo. O prázdninách byl k vidění i úžasný Abinger. Opravdu, o akce nouze není. Ano, není to vše ani zdaleka zásluha RP větve, ale my tu ostatně nejsme proto, abychom všechno vymýšleli a dělali sami a nikdo jiný na to nesměl ani sáhnout. To je ta společná věc, kterou musíme dělat všichni dohromady, a to se nám – řekla bych – docela daří. Není to dokonalé (spoustu věcí by se tomu dalo vytknout a vylepšit), ale směřuje to k lepším zítřkům (profesoři se rozhoupali a hrají, je zájem i napravit pomoc StR se svátky, RP větev se chystá oklepat a být aktivnější) a to je důležité. A možná, když budete hodní, tak vás čeká během příštího školního roku několik větších akcí, do kterých se budou moci zapojit všichni. A kdoví, třeba nám i konečně (keksíku-žel?) přestane kvést Sakura.

RP školka

Školka nefunguje zase tak dlouho a přesto se tento způsob pouštění do hry velice osvědčil. Není to nic jednoduchého, je to extra náročná věc, hlavně vyčerpávající a zabere hodně času. I samotná organizace a přijímání lidí na pomoc z řad všech (jak vedení, tak studentů) není nic pro slabé povahy. Sel s Bártovou se této velké zodpovědnosti ujaly tak nějak samy a i přes tu náročnost to nevzdávají a vždy se toho chopí. Ačkoliv by to nemusel mít pod palcem samotný RPG tým, mohl by se toho ujmout vlastně i kdokoliv z vedení, i přesto se samozřejmě ale počítá s tím, že by všichni z týmu měli pomáhat a být toho všeho součástí.

Je pár věcí, které je třeba doladit, například vymyslet alternativu za sáhodlouhé přednášky, kdy se neustále opakuje to samé, a vtloukávají se lidem do hlavy věci, které by stejně tak dobře mohli být třeba v nějakém dobře udělaném kvízu, který by nezabral tolik času (jak novým hráčům, tak i lektorům) a přesto by měl stejný (nebo i lepší) efekt. Což je všechno ještě otázkou času, ale. Na co jsem fakt hodně háklivá – když si někdo stěžuje, že do hry pouštíme kdejaké retardy a špatně hodnotíme a děláme to všechno úplně blbě.

Nad tímhle se prosím příště, než to vypustíte vůbec z pusy nebo klávesnice, pořádně zamyslete. Chápu, že člověk, který se toho nikdy neúčastnil a ani do této věci nevidí, nemůže si jí zkontrolovat a projde si školkou maximálně tak jednou jako šedý, si dělá těžko představu, jak to všechno vlastně funguje a nefunguje. Ale už čistě jen logicky. Pokud nemáte představu, kolik nováčků nám rok co rok projde rukama, podívejte se na stats.php nebo do kartotéky. Je to přibližně 850 nových registrací z toho přibližně 600 lidí se pokusí projít školkou každou tu sezónu a stále to roste. Zvládnout 600 lidí během měsíce (když jsou to velké prázdniny) nebo dvou-tří týdnů (když je zimní období) už tak zní děsivě a přesto to někdo dělat prostě musí. Spoustu lidí opakuje, chodí k nám lidi různého věku, někteří sotva umí psát nebo se vyjadřovat, jiní jsou v pubertě, tak se nám to všechno snaží ještě ztížit protestováním a děláním schválností, jiní jsou nespokojení prostě z principu, a s tím my všichni, kdo se k tomu upíšeme, bojujeme celý ty dny, kdy školka probíhá. Zdá se vám to jako sranda? Mě ne. Nebo možná jo – po dvou týdnech, kdy už mi z toho všeho solidně hrabe.

Nejsme naprogramované stroje, ale lidi. Každý máme svůj styl hodnocení, posudku, i přesto, že se samozřejmě snažíme spoustu věcí sjednotit. Někdy má někdo špatný den a tak je přísnější, někdo má zase naopak dobrou náladu, tak je hodnější. Někdo má jinou úroveň své hry a tak jinak soudí i nové hráče. Všechno je to různorodé a ano v žádném případě stoprocentně objektivní, je to podle toho, kdo se k té a té lekci zrovna sejde. Navíc hodnotíme hráče tak, jak se nám prezentují v tu chvíli ve školce. Například (a mohla bych jich uvést daleko víc) někdo se projeví jako úplný začátečník a projde školkou s hodnocením 1, a pak se během týdne vypracuje, že hraje skoro jako běžní hráči (což je samozřejmě supr). Proč si ale hned musí někdo pustit pusu na špacír s tím, že ten a ten hráč si přece jedničku nezasloužil a nebo rovnou říkat, že to hodnocení je úplně pochybné a že to neodpovídá. Neodpovídá čemu? Dalšímu subjektivnímu posudku někoho dalšího, kdo má nastavený žebříček trochu jinak? Mimo jiné, to číslo prozatím vůbec nic neznamená, je to jen orientační věc. A předřazování neexistuje, o koleji rozhoduje náš Moudrý klobouk. Tečka.

To samé s přejmenováváním lidí a jmény slavných osob. Některá jména jsou prostě nevhodná, a pokud ho někdo z těch, co zrovna školku vedou, zná, smůla, je nutné se nechat přejmenovat. Pokud ale v té školce zrovna není člověk, co zná úplně všechna jména slavných lidí na světě, pak takový nováček s takovým jménem projde. Je pak ale už složité ho přejmenovávat dodatečně a kolikrát je to stejně jen nějaká zanedbatelná postava z nějakého béčkového erotického anime, co stejně zná jen ten, co si to jméno dal a vy, co máte tu rýpavou otázku „A jaktože vám prošel ten a ten, když je to jméno téhle osoby a přitom JÁ!!! se Chu Zen Lan Poop jmenovat nemohl?!“

Když to konečně shrnu, někdy bych každému pokročilejšímu hráči nebo jiným spolupracovníkům projektu (z vedení) přála, aby si tu školku vyzkoušeli alespoň jednu sezónu vést. Abyste viděli, s čím se každoročně potácíme a mohli mít konečně kompletnější názor (a pokud tu možnost máte, fakt si to pojďte někdy zkusit, možná se i vy sami něčemu přiučíte). Já všechny, kdo to jsou schopní trpělivě snášet, a i přes to všechno jsou do toho nadšení a dělají to rádi, obdivuju. Ano, mají můj velký obdiv a pochvalu (a soucit ^^).

ZÁVĚR

Řekli jsme si základní informace, složení týmu a naší činnost. Závěrem bych chtěla napsat (jasně, jasně, už končím) něco k mé osobě. Proč tohle sepisuju právě já a né nikdo jiný? Na wiki jsem vedená jako vedoucí celého RPG týmu. Ve své podstatě jsem ale takový vedoucí nevedoucí. Ano s touto novou strukturou týmu jsem přišla před dvěma roky já a realizovala jsem jí. Můžu kdykoliv cokoliv předělat nebo ho celý zrušit. Ale zároveň jsem celému uskupení dala určitou svobodu a důvěru. Nejsem člověk, co nad nimi stojí a neustále je za něco peskuje nebo do nich kopá, ať něco dělají. Ne, nejsem ten typ člověka, co se automaticky s takovou funkcí povyšuje a dělá ze sebe toho nejchytřejšího, naopak se snažím se všemi spolupracovat a se všemi důležitými rozhodnutími se radíme všichni mezi sebou, nedělám něco jenom, protože jsem vedoucí, v tomhle jsem na úrovni člena týmu, jako všichni ostatní. Jako vedoucí se cítím jen tehdy, pokud za tu skupinu přebírám zodpovědnost. Ano, je mou povinností přemýšlet o zlepšeních, pokud je někde něco špatně. Je má zodpovědnost tým prezentovat tak, jak to má být a bránit ho, pokud se proti nám někde brojí (ač většinou úplně zbytečně). Vina padá na mě, pokud se ostatní spolupracovníci vedení rozhodnou, že tým je tu zbytečný a nebo překáží a budou ho chtít zrušit. A ano, vina na mě částečně padá i když udělá i třeba jen jediný člen z týmu něco špatně. V tomhle se ale snažím brát svou funkci zodpovědně a snažím se vše sledovat, kontrolovat a o všem dávat vědět včas, řešit to.

Pokud ale víte, že je někde něco špatně nebo je potřeba ještě něco vylepšit, nebojte se mi o tom říct. Mě přímo do očí nebo do skype okýnka, nerada se věci dozvídám od jiných lidí, kteří se to dozvěděli za mými zády. A co nemám ráda ještě víc, když od někoho slyším, jak je ten RPG tým hrozný, ale žádnou konstruktivní připomínku k tomu. Kopejte do mě, pište mi, jsem tu od toho.

Informace o novinkách v týmu nebo jeho aktuální složení najdete v Diskuzi o RPG nebo pokud jste z vedení, tak na wiki v článku přímo jmenující se RPG tým.

Jinak tedy doufám, že jste se pořádně porozhlédli a vše pochopili. Teď už nezbývá nic jiného, než zase vyjít těmi dveřmi, kterými jste vešli, ale které pro vás budou i nadále kdykoliv otevřeny. Mimo jiné vám děkuji, že jste si udělali čas a přečetli si tento elaborát.

Je tomu den a něco, co vedení projektu sáhlo k tvrdému
kroku zabanováním postavy Calvina J. Aikena, mulťáka našeho bývalého profesora
Alessandra/Aidina. Na chvilku si ještě schovejte výkřiky zhnusení a poznámky
přetékající sarkasmem a v klidu se prosím zamyslete, třeba právě při čtení
těchto řádků.

Mám tendenci rád se vracet k minulosti a proto v
příspěvku, který pro některé bude prostým plkáním, připomenu tři data, která se
mě nějak dotýkají a která snad trochu objasní, proč se zde jménem vedení
vyjádřím právě já. Je to skoro rok, kdy byl 15. 2. 2010 Alessandro de Nicolsburg,
dnes některé třeba souběžně známější též coby Aidian Blackwood či třeba Calvin
J. Aiken, na můj návrh formálně schválen jako profesor. Dva roky předtím, 11.
3. 2008, jsem byl dosazen do tehdejší Správní rady (našeho nejvyššího a nyní už
pár let neexistujícího neherního orgánu) – paradoxně do čela rezortu
personálních záležitostí. A před velmi dlouhou dobou, konkrétně dne 5. 9. 2006,
zde vypukla jedna z velkých krizí, dnes známá coby „Kauza Tesifora“. První
datum vysvětluje mou potřebu se vyjádřit, druhé pochybné právo se vyjádřit a
částečně i důvod, proč se za vedení mám právě já vyjádřit, třetí… K tomu
se vrátíme velmi záhy.

Protože mnozí z vás neví příliš, co nastalo, či se
spoléhají na nejrůznější báje a pověsti od včerejška kolující, dovolte mi
v kostce vysvětlit, v čem má toto provinění spočívat. Problém totiž
nespočívá jen v souběžném využívání (a zneužívání) studentské a
profesorské postavy, což není vítaný stav, ale zejména v následných podvodech
a záměrnému narušování stability hry, ke kterým toto uspořádání vedlo. Je
jedním z mála pevně zakotvených pravidel, nejpozději od roku 2006,
v praktické rovině i dříve, že za zneužívání účtů v podobě překročení
křišťálové stěny či vzájemného zvýhodňování (zde šlo k tomu o obojí) je
trestáno exemplárním banováním.

V čem přesně to spočívalo? V „geniálním nápadu“ stylu:
jsem profesor, tak si vypíši soutěž a protože jsem i student, tak si ji napíši
a pořádně se oboduji. A neskončilo jen u toho, protože to začalo v duchu:
přišel mi jako profesorovi hezký úkol, dám za něj chvalitebnou, pak si jej
zkopíruji, přihlásím se za studenta, vložím a rovnou si dám vynikající. Chápete
už problém? Podvod a krádež. Ne, to není nějaká pochybná spravedlnost o někom,
kdo se někomu nelíbí. To je jednoznačné sprosté zneužívání svého postavení a
záměrné ničení hry všem ostatním hráčů (ať už studentce, které byl ukraden úkol
a které chvalitebná zhoršila známku ve srovnání s vynikající, jakou si za
to dal Aidan/Calvin, či třeba celé jedné koleji, která měla tu smůlu, že si o
stovku polepšila díky podvodům). Udělali byste snad vy sami něco takového?
Hájili byste snad někdo něco takového, kdyby tak činili jiní?

Všichni z vás přemýšlí nad úkoly, snaží se vypracovat
nějakou soutěž a řeší řadu záležitostí spojených se studentskými povinnostmi
téměř den co den. Nikdo z vás nemá možnost se sám systémově hodnotit jako
nejlepší v RPG školce, soutěži i za opsaný úkol.

V tomto případě nejde o žádnou naši svévoli, křivý
pohled, osobní zaujatost, dokonce ani o „zločin bez obětí“. Naopak, touto
soustavou podvodů, lží a krádeží byly překročeny základní meze slušnosti i
našich pravidel. Právě v souvislosti s tehdejší kauzou Tesifora
(jejíž protagonisté se mimochodem také hájili, že „nic zlého neudělali“,
„mysleli to dobře“ a „nikoho přímo nepoškodili“, případně „o ničem nevěděli“) se
vyrojilo pár precedentů. O co šlo? Skupina studentů měla postavu profesora a
zneužívala ji pro své zvýhodňování. Tady má profesor (občan) studenta, ale
profesorský účet byl opět zneužit. Tím bylo překročeno jedno z nejzazších
pravidel fungování, jedna z posledních hranic.

Právě v souvislosti s Tesiforou si připomeňme, co
napsal na školní nástěnku 5. 9. 2006 coby William C. Cairo náš dlouholetý šéf:
Bohužel zcela volný provoz je
zhola nemožný a tak existují pravidla, která je nutné z důvodu hladkého běhu a
zachování hlavní myšlenky projektu dodržovat. Máte-li pocit že vám pravidla
jakkoli nevyhovují nebo dokonce ubližují, neznepříjemňujte prosím život svůj
ani náš vaší přítomností a jednoduše nás opusťte. Třeba najdete lepší místo,
kde budete mít mnohem volnější ruku. Zde není nikdo na vaše srdceryvné projevy
ani výčitky zvědavý, a my ze všech nejméně.

Nedělám si přílišné iluze, že si tato slova vezmete
k srdci, že snad někým z vás pohnou, nebo dokonce změní váš náhled.
Berte to jako snahu vysvětlit důvody, které vedly vedení k tomuto řešení.
Bohužel, konspirační teorie o spiknutí temných sil a mocností zla jsou vždy
oblíbenější, jakkoliv jsou při znalosti věci nesmyslné.