Stránka s informacemi o vývoji projektu HOCZ.org
Veřejná omluva
11 března 2009, Kirara @ 22.10

Události začátku března nás jistě všechny zasáhly. Bylo to vyústění dlouhodobějšího úpadku, který postihuje celé HOCZ a který zřejmě urychlilo i neslavné zpoždění zápisu. Je to něco za co jsem z podstatné části odpovědný a nejsem na to zrovna hrdý. Proto sepisuju tuto omluvu.

Tato omluva je určena všem členům projektu HOCZ. Za prodlení všem studentům, kterým narušilo plány či je mrzí, že kvůli tomu budou mít méně vyučovacích hodin. Za nervy všem z vedení, kteří byli nuceni odpovídat na nekonečné dotazy nováčků a cítili se bezbraní. Za zklamání všem jedincům, kteří se podíleli a snažili zajistit, aby vše tentokrát proběhlo hladce, ačkoliv to posléze uvízlo na mě. A rád bych k tomuto připojil i omluvu za loňské nekonané NKÚ a tímpádem ještě o něco odložené zapisování letošních šesťáků.

„Opravdu hluboce se omlouvám a udělám vše pro to, abych vše uvedl do řádných kolejí a zabránil tomu, aby se situace opakovala.“

Při této příležitosti ještě doplním pár aktuálních informací k předchozímu příspěvku. Engal zůstal na svém postu ve Správní Radě, kde nadále plní své závazky v resortu Reprezentace a propagace. Thomasovi po jeho odchodu bylo nabídnuto rovněž místo ve Správní radě a to přebrat resort Personálních záležitostí. Toto místo přijal, čímž dosáhl nejvyššího postu, kterého lze na HOCZ dosáhnout a ukončil tak snad jednou pro vždy svůj kariérní vzestup :) Zaslouží si to, tak mu pogratulujme.

Na závěr tohodle příspěvku bych rád připojil poznatek, že jak už to tak bývá, všechno zlé je k něčemu dobré. Takže po té bouři co se přes HOCZ přehnala se začal trochu čistit vzduch a pokud lidi ve vedení neusnou na vavřínech, možná by se celá situace měla v lecčems zlepšit. S těmito slovy optimizmu se s vámi loučím a nashledanou u dalšího příspěvku. Dá-li Merlin, nebude to další omluva.


Engalovo a Thomasovo rozloučení.
1 března 2009, Nikeš @ 22.53

Vážení přátelé z hocz,

po dlouhých třech letech jsem se z několika důvodů rozhodl opustit hocz. Myslím, že máte právo je znát. Hlavní důvod je prostě ten, že jsem unavený. Desítky sov nováčků, co si nejsou schopní přečíst to, že si mají koupit hůlku, bych ještě skousl. Desítky dotazů, kdy bude zápis, už ne. Je to proto, že já, Lukas a Thomas jsme udělali vše pro to, abychom spustili zápis včas a dohnali skluz z minulého roku. Ne tak Derek, který se rozhodl naši snahu bojkotovat a jedinou věc, co jsme po něm chtěli udělal s třítýdenním zpožděním. Pak zde byli další lidi, kteří nerespektovali pravidla, dělali věci přesně naopak, než jsme se dohodli a podobně, ale to už je jiná kapitola. Prostě jsem unavený. Rád bych zde trochu bilancoval.

Co jsem vytvořil, nebo spoluvytvořil- koncepci osnov pěti ročníků létání, koncepci cizích postav, dráčků, kabinetní reformy, výplat pro profesory, brigád.

Co jsem naprogramoval od začátku mého působení jako programátora: výplaty pro profesory, část brigád, lichotič, dráčky, minihry a všechny věci kolem horního menu, vlaky a věci kolem, kouzla pro studenty, a hlavně cépéčka.

Co jsem nestihl: systémové kouzlení, boje s dráčky, další možnosti chatu (předávání věcí a tak) a několik dalších her.

Byl jsem spolu s Alex de Fuego nejdéle bez přerušení „sloužící“ profesor na hocz, postupně vedoucím dvou kabinetů a členem zmijozelské kapituly. Také jsem byl admin, který zabanoval cirka 250 mulťáků, a jiných narušitelů hry. Promazával jsem návštěvní knihu i nemocnici od nadávek a jiných urážek.

Mno a v první řadě jsem byl členem Správní rady. Měl jsem na starosti srazy, reklamu a prezentaci hocz navenek. Na hocz jsem si našel pár přátel a množství kamarádů. Nebojte se, na některé srazy se zase přijedu podívat, většinu vás mám skutečně rád. (Ačkoliv pěkné procento nováčků mně určitě nesnáší). Inu, je čas jít dál…

S pozdravem Marek Tůma alias Engal. a teď přikládám Thomasovo rozloučení:

Dnes uplynulo přesně šest týdnů od chvíle, kdy jsem dal na poradě profesorům jisté ultimátum, či přesněji, rozhodl jsem se, že budu činit pouze to, co mi ukládá sepsaný profesorský řád (který širší vedení svého času sice zamítlo) a pouze v těch ohledech, kdy je mi umožněno tak činit. Touto „stávkou“, kterou brali vážně asi tak tři lidé včetně mě, jsem chtěl protestovat proti skutečnosti, že si zde každý dělá co chce, aniž by se namáhali kdekoliv cokoliv informovat, ba dokonce dodržovat základní pravidla platná několik let. Já jsem vždy zastával názor, že ředitel má vědět o nařízeních ředitele dříve, než se objeví na nástěnce a analogicky bych tudíž měl vědět o věcech, nad kterými mám přímou pravomoc. To se nedělo. Nevím jak vy, kteří to třeba ještě čtete, ale mě opravdu nebaví stav, kdy v okamžiku, v kterém řeknu „bílý“ více jak polovina profesorů vykoná „černý“. Vyskytli se tací, kteří říkali, že na tento post již dnes nestačím, další tvrdili, že do toho nemám co mluvit a že ať rozhodnu jakkoliv, stejně si to zařídí podle svého, a ty, kteří jako vždy říkali, že by to uměli mnohem lépe jsem raději už po těch letech nebral na vědomí. Jiní jsou tak vrtkaví, že něco jiného schvalují, když sedí, a něco jiného, když stojí. Jelikož je mi stále předhazováno vše, co zde nefunguje, hodlám to tedy vzít na sebe, byť jsem s tím nikdy nesouhlasil a odmítal jsem doposud brát odpovědnost za věci, za které nemohu, jako nespuštěné NKÚ, odpovědnost. Dnes, v tomto zvláštním pojetí vlastní odpovědnosti, které mají někteří profesoři, jsem dal své funkce k dispozici vedení školy, ať to dělají ti, co neustále tvrdí, jak to umí dělat lépe. Mají šanci. Mimoto, jaký bych to byl nejvyšší profesorský představitel, když v Radě školy, shromáždění představitelů profesorů, nedokážu prosadit ani základní návrhy (jako například datum zahájení zápisu…).

Existuje mnoho faktorů i osob, které mě k dnešnímu rozhodnutí vedlo, avšak nikdy jsem nechtěl prát špinavé prádlo vedení na nástěnce, neboť na to jsou zde jiní experti. Proto odmítám být konkrétní či jen v obecné rovině uvést všechno. Navíc, pokud tímto vyburcuji vedení, aby si své špinavé prádlo konečně vypralo, budu jen rád, neboť mě se to ani při nejlepší vůli zřejmě nepodařilo.

Přeji tedy všem jakožto opětovný občan hodně štěstí.

Stanley.