Před nějakou tou dobou jsem byla požádána, abych zde na blog umístila kus svého žbleptu. Upřímně řečeno jsem dlouho nevěděla, o čem napsat.. a vlastně nevím doteď, nicméně nějaká ta základní myšlenka zde bude.

Kdysi, v době již dávno minulé, kterou většina asi nepamatuje, případně ji zapomněla, napsal náš drahý, již ex-profesor W.C. Cairo velice výživný příspěvek na nástěnku školy. Totéž udělal i stále-ještě-profesor Lukas W. Goldhair – čeho se příspěvky týkaly, ptáte se? Týkaly se chování. A né chování zde (tam) v RPG, ale chování se hráčů k sobě navzájem.

Nedávné události přiměly i mne, abych na toto téma též napsala pár slov.

Věčný problém HOCZ je vztah student-profesor. Někteří s tím nemají problém a zřejmě se mi divíte, jak mohu něco takového tvrdit – tak vězte že právě vy můžete být ten problém. Co mám namysli jsou všudepřítomné tamtamy, které již duní, že se hrad otřásá v základech. A bohužel se někteří studenti už neomezují jen na to, aby vyzvídali tiše informace od profesorů a tichou poštou je předávali.. ne. Raději si již debatku přečtou sami, případně jim ochotný profesor věci ze soukromé diskuze vedení zkopíruje a takto získané texty vesele putují všemi kanály a jinými věcmi k tomu určenými.A i slušnost dělat, že vlastně nic nevíme, je tatam.

Což, tohle není jen problém studentů, samozřejmě naši drazí profesoři na tom mají svojí vinu, a ne malou. Ve skutečnosti je to právě jejich (naše) vina. Skutečně nevím s jakým posláním jste nastupovali do našeho sboru, docela by mne to u některých zajímalo.

Nikomu nevyčítám přátelé mezi studenty, občas jsme naštvaní, tak se jdeme vykecat nejbližšímu příteli (který je shodou okolností student) a občas mu připlují informace, které by unikat neměly. Ale přece, když se vám svěří kamarád s tajemstvím tak to jdete roznést dál? Že ne? Tak proč to sakra děláte TADY? (tam)

Víte, ta Debatka je z nějakého důvodu zavřená pro studenty (hádejte proč, já už si ten důvod ani nepamatuju). Kdybychom chtěli, aby to bylo veřejné pro všechny, tak si uděláme fórum s přístupem jen pro čtení a hádáme se tam. Já vím – neodolatelná touha vidět, co zase ti profesoři nedělají, vědět a chlubit se tím že víme. Úža. Sama znám tohle nadšení, nedivím se.

Jenže co pak my máme dělat, když veškerý náš elán je vysáván tím, že jsou naši studenti, promiňte mi ten výraz, prostě svině.

Někteří, zejména skvadra naší milé Studentské rady, se ohánějí tím, že tyhle počiny jsou ze zoufalství, že prý vedení nevyslechne jejich názor, případně nápad. Já teda lidi skutečně nevím, komu ty názory a nápady říkáte. Já za celé dlouhé čtyři roky, neslyšela od studentů jediný hlasitě podaný návrh nebo názor.. tedy kromě stížnosti na zlého kolejního, který na to má absolutní právo, že udělal vítr ve vedení koleje, nebo že někdo strhnul body neprávem. Proč ne, ale tohle se řeší s kolejním, případně ředitelem (zástupcem ředitele) ne kolkovanou stížností celému vedení.

A i kdyby se něco takového skutečně stalo, myslíte že někdo z nás bude mít chuť spolupracovat s takovými malými prevíty, kteří porušují pravidla slušného chování a lezou takhle do ‚soukromí‘? Já bych se na někoho takového vybodla hned. Když se někdo neumí chovat, holt nesmí očekávat vstřícnost.

Možná si tu někteří kladou otázku, proč to vůbec má být rozdělené. PROČ by měli profesoři vědět něco, a studenti ne? Však je to, koneckonců, projekt nás všech ne?

Důvodů je několik a jsou velice jednoduché.

Za prvé: Čím míň, tím líp. Tři lidé se mnohem snadněji domluví než lidí dvacet. V HO měřítku – 30 se pořád domluví lépe než 900. A věřte, i s těmi třiceti je sakra velký problém.

Za druhé: Profesor pod mikroskopem. Profešoři byli vždy vybíráni s velikou pečlivostí. Hráč musí ostatním ‚sedět‘, nesmí být konfliktí, musí umět plnit povinnosti (že to na některé z nás nesedí říkáte?) a jsou víceméně permanentně kontrolováni, co dělají. Jen velice zřídka se stane, že se profesorský poklesek neodhalí. A pokud, tak se odhalí pozdě(ji). Zato třeba mafiánské proudy studentů fungovaly víceméně bez problémů celý půlrok a moc nikdo si toho nevšiml.

Což samozřejmě neznamená, že jsou cesty uzavřeny – to ani v nejmenším. Zkuste svoje nápady a návrhy protlačit skrze některého z aktivních profesorů, kteří nad tím a oním mají dohled (a ne pomocí svých profesorů-kamarádů, kteří občas ani nevědí, kdože to a ono má teď na starosti, pes aby se v tom stěhování funkcí vyznal.)

Budiž vám můj skromný komentář k situaci inspirací pro to, udělat něco se svým chováním, nebo alespoň jako zábavné čtení pro nudnou chvilku, či podnětem k vymýšlení nových urážek o všeználcích.

S pozdravem a přáním dobré noci,

Ayana Black

Zvláštní, že se ozvu vždycky ve chvíli, kdy se po HO šíří zkazky, že velectěný pan řídící natáhl brka. Na tom načasování bych měl asi zapracovat – ještě pár týdnů a už bych neměl kam psát :) Naštěstí jsem to ale stihl a tak vás mohu zahltit špetkou prázdných tlachů.

Doufám, že si všichni pořádně užíváte konec školního roku. Venku začíná být nesnesitelně teplo, výuka je v cílové rovince, a zatímco se všichni drtí na závěrečné písemky a zkoušky, já už mám vše za sebou, papír na hlavu v jedné ruce, sklenici limonády v druhé a strašlivě s nebohými školáčky soucítím. Fakt ^^;

Dobrá, teď vážně. Slíbil jsem (ale tiše, abyste nic neslyšeli a nemohli mě uhánět), že hned jak mi skončí maturitní zkoušky, pustím se zase do práce u vás. Pravda, věci tu nabírají trochu prudší spád, než jsem čekal, a tak se jako obvykle hlásím s křížkem po funuse. Ale to vůbec nevadí, protože stejně tu největší dřinu budete mít na krku vy. Totiž – nevím zda se tu někdo toulal v alternativní dimenzi (Teo, měl by ses naučit za sebou zavírat, BRANO na díry do jiných sfér asi ještě nevymysleli) nebo dokázal naprosto ignorovat veškeré dění v okolí, ale pokud se někdo takový najde, bylo by fajn mu říct nepěknou zprávu – s HO to aktuálně jde hodně strmě z kopce. A pod tím kopcem je velký, divoký šípek. Goldy prý u toho šípku začal domlouvat pronájem, pokud by to nevyšlo. A já doufám, že vyjde, ale samo to bohužel nepůjde. Jsem moc rád, že se ozvaly první spásné hlasy a věřím, že tady v komentářích jich bude taky dost, ale hlásat o tom a burcovat lidi bohužel moc dlouho nepomáhá, možná jste si všimli, že tady už pár takových pokusů bylo. Tím pochopitelně nijak neshazuji Ginny ani Morxe, naopak mají moji podporu, ale rozhodně si ani zdaleka nemyslím, že to bude stačit. Stejně tak si nemyslím, že pomůže Stanleym navrhovaná reforma (komentáře o tom že složil funkci si prosím nechte pro sebe, Thomas je velmi svižný a stačil mi základy nastínit ještě před demisí… celý on XD), nepomůžou změny pravomocí ani jmenovek u měkkých křesel ve školní radě, nepomůže vyměnit ředitele (Ha, mám vás, už jste doufali, co? :-P) ani kopat do Dereka s Nikešem, aby něco dělali (tím nijak neimplikuji, že nedělají, tak snad se nebudou nějak hlasitě ozývat). Možná by pomohlo všechno najednou, ale ruku na srdce – to by nikdo tady na HOCZ psychicky neunesl.

A co s tím? Nezbývá, než se pomalu připravit na změny a zapracovat na tom, abychom je unesli. Znovu upevnit vztahy a komunikaci, aby se na poradách neřešilo každé rozhodnutí hodinovou hádkou, aby se mezi studenty nešířily fámy a pověsti o tom jak profesoři trhají hlavy a nadržují svým pěti studentíčkům a aby ti, kteří hlavy opravdu trhají a nadržují, dostali zdravý rozum (Nesyslí ho někdo ve spíži? Protože tady v okolí je nějak nedostatkový.) a trochu se srovnali, nebo šli do méně vlivných pozic, aby nenadělali tolik škody. A pak, pokud se nám podaří trochu se vzpamatovat, můžeme se konečně odrazit ode dna a splnit všechno, co už roky slibujeme. A možná bude konečně radost se na HOCZ podílet a hrát. A když ne, tak se sejdeme u šípku. Lukas už tam drží fleka.

A tak jsem se rozhodl zatáhnout ten nápad ještě kousek dál. Uděláme další existenční schůzku, stejně jako když Správní rada úplně začínala. Bez ohledu na funkci, stáří nebo délku pobytu na HOCZ, zváni jsou naprosto všichni, kdo mají chuť se podílet na úporném oživování projektu a kdo opravdu a upřímně věří, že to stojí za pokus a že ten pokus bude úspěšný. Místo a dobu si dohodněte sami, já se pokusím dorazit tam, kde se sejde co nejvíc lidí. Ideální by bylo někdy na konci června, než se rozutečete na prázdniny, pokud možno na území České republiky (Slováci prominou, ale jízdenky za hranice jsou děsně problematické). Pokud nikoho nenapadne žádné dost vhodné místo, kam nacpat všechny zájemce o pomoc, stále jako záloha může posloužit Duhová čajovna v Praze, čili místo, kde se pravidelně scházíme.

Abyste si nemysleli, necítím se kompetentní, abych tady vedl masy lidí ke světlu na konci tunelu, ani abych tu hlásal, že to je jediná možná cesta. Bohužel jsem asi jeden z mála, kdo k tomu zatím má síly (díkybohu za ty prázdniny) a kdo do toho po těch třech letech vcelku jasně vidí. A rozhodně je podle mě nejvyšší čas vykousat se z toho začarovaného kruhu. Bylo tu zničeno už příliš mnoho dobrých nápadů, jen protože to nikdo nevydržel poslouchat. A začíná to být solidní otrava.

Je až k neuvěření, kolik lidí stále dokola zkouší stále stejné triky, domnívaje se že jim to projde. Po dvou dnech se přihlásím na HO a ejhle – další čtyři nováčci si pokusili poslat 19720 scvrčků. Tohle číslo už znám nazpaměť a občas mě chytá nepříjemná chuť mazat na potkání, když ho vidím. Ano, dovtípili jste se správně a nebyla k tomu potřeba ani nějaká těžká matematika. Je to rovných 40 galeonů, což neomylně značí registraci s jediným účelem – přilepšit si. Propána, lidi, to opravdu vypadáme jako úplní idioti? Ne, neodpovídejte, prosím. Bohatě mi stačí že se musím po sovách hádat s dalšími a dalšími studenty, jež zatvrzele prohlašují že jim to poslal jejich kamarád/sourozenec/kluk/pes/pavouk/ochočená činčila (seřazeno podle četnosti výskytu). I kdyby tohle někde byla pravda, je až ku podivu že nikoho nenapadne ctít účel těch peněz. Nikdo nejspíš ani nečte školní upozornění kde po předchozích problémech bylo doplněno, že tohle je přesně to co se nesmí. A přitom furt dokola to někdo zkouší. Už jsme dokonce s Kirarou a Nikešem dumali nad náhradním řešením – posílání peněz bude úplně vypnuté, dokud si dotyčný nevydělá alespoň nějaké vlastní. Poté, co si v brigádě vydělá alespoň jediný srpec, bude moci posílat peníze dál. To přinejmenším zabrání těm jednoúčelovým registracím, protože to zvýší práci potřebnou k udržení účtu na tak dlouhou dobu, aby se to podvodníkům nevyplatilo.  A nebo taky můžeme jednoduše mazat každého nováčka s více než 40 galeony. Ono, koneckonců, vymýtí se to tím dostatečně a těch pět nebo šest „poctivců“ se snad holt nezblázní. Když se kácí les, lítají třísky.

Pro zajímavost ještě přikládám pár zajímavých případů:

• Samantha Mollova: Celkem 260 gl
• Marly Manson: Celkem 221 gl
• James Xeed: 152 gl
• Fantom Stone: 152 gl
• Darn de Kel: 152 gl

Jo a mimochodem, toto úterý a středu dělám docela nepříjemné zkoušky, které rozhodnou a o množství času, které budu moci HO v následujícím školním roce věnovat. Tak koukejte držet pěsti ^^;

Včera večer jsem se tak probíral poštou došlou na správní radu. Mezi všemi maily, jejichž pisatelé vypadali, že stěží napočítají do pěti jsem našel opravdu zajímavou nabídku – slečnu, která by chtěla dělat knihovnici. Upřímně, nová správní rada se snad ještě nikdy tak rychle nedohodla a nerozhodla ;-) Prostě do hodiny od nalezení mailu jsem si s ní už vřele chatoval na IM a povídal jí o HOCZ.

Takže jsme se dohodli, že se mimo jiné stane členkou Alexina RPG týmu, což je nově se rozvíjející projekt, který bude mít na krku RPG, vypravěče atd, atd. Samozřejmě také bude knihovnicovat (nebo jak zní vhodné sloveso) a prý i psát knihy, tak doufám, že na ní budete(/me) všichni hodní a budeme ji mít ráááádi ^^

Přivítejme madam Bertu Firmente
a zde máme, co nám napsala o své postavě:

Berta Firmente

Věk : pouhých 26 let.
Výška : něco málo přes 180 cm.
Popis : Příliš se nestará o svůj zevnějšek. Její havraní vlasy připomínají rozbouřené moře a dokonce budí klam modravého nádechu. Oči má modrošedé jako obloha po bouři a hranaté brýle jí spočívají na dlouhém nosu. Zásadně nosí jen kašmírový či uhelně černý hábit.
Povaha : Velmi dbá na dobré vychování. V určitých věcech je staromódní a její prvenství je sečtělost.
Stav : Šťastně rozvedená a je matkou šestiletého syna Royla.

tak, to by bylo dnes po ránu všechno a já jdu snídat ;-) (Hail to the university lifestyle)