Zvláštní, že se ozvu vždycky ve chvíli, kdy se po HO šíří zkazky, že velectěný pan řídící natáhl brka. Na tom načasování bych měl asi zapracovat – ještě pár týdnů a už bych neměl kam psát :) Naštěstí jsem to ale stihl a tak vás mohu zahltit špetkou prázdných tlachů.

Doufám, že si všichni pořádně užíváte konec školního roku. Venku začíná být nesnesitelně teplo, výuka je v cílové rovince, a zatímco se všichni drtí na závěrečné písemky a zkoušky, já už mám vše za sebou, papír na hlavu v jedné ruce, sklenici limonády v druhé a strašlivě s nebohými školáčky soucítím. Fakt ^^;

Dobrá, teď vážně. Slíbil jsem (ale tiše, abyste nic neslyšeli a nemohli mě uhánět), že hned jak mi skončí maturitní zkoušky, pustím se zase do práce u vás. Pravda, věci tu nabírají trochu prudší spád, než jsem čekal, a tak se jako obvykle hlásím s křížkem po funuse. Ale to vůbec nevadí, protože stejně tu největší dřinu budete mít na krku vy. Totiž – nevím zda se tu někdo toulal v alternativní dimenzi (Teo, měl by ses naučit za sebou zavírat, BRANO na díry do jiných sfér asi ještě nevymysleli) nebo dokázal naprosto ignorovat veškeré dění v okolí, ale pokud se někdo takový najde, bylo by fajn mu říct nepěknou zprávu – s HO to aktuálně jde hodně strmě z kopce. A pod tím kopcem je velký, divoký šípek. Goldy prý u toho šípku začal domlouvat pronájem, pokud by to nevyšlo. A já doufám, že vyjde, ale samo to bohužel nepůjde. Jsem moc rád, že se ozvaly první spásné hlasy a věřím, že tady v komentářích jich bude taky dost, ale hlásat o tom a burcovat lidi bohužel moc dlouho nepomáhá, možná jste si všimli, že tady už pár takových pokusů bylo. Tím pochopitelně nijak neshazuji Ginny ani Morxe, naopak mají moji podporu, ale rozhodně si ani zdaleka nemyslím, že to bude stačit. Stejně tak si nemyslím, že pomůže Stanleym navrhovaná reforma (komentáře o tom že složil funkci si prosím nechte pro sebe, Thomas je velmi svižný a stačil mi základy nastínit ještě před demisí… celý on XD), nepomůžou změny pravomocí ani jmenovek u měkkých křesel ve školní radě, nepomůže vyměnit ředitele (Ha, mám vás, už jste doufali, co? :-P) ani kopat do Dereka s Nikešem, aby něco dělali (tím nijak neimplikuji, že nedělají, tak snad se nebudou nějak hlasitě ozývat). Možná by pomohlo všechno najednou, ale ruku na srdce – to by nikdo tady na HOCZ psychicky neunesl.

A co s tím? Nezbývá, než se pomalu připravit na změny a zapracovat na tom, abychom je unesli. Znovu upevnit vztahy a komunikaci, aby se na poradách neřešilo každé rozhodnutí hodinovou hádkou, aby se mezi studenty nešířily fámy a pověsti o tom jak profesoři trhají hlavy a nadržují svým pěti studentíčkům a aby ti, kteří hlavy opravdu trhají a nadržují, dostali zdravý rozum (Nesyslí ho někdo ve spíži? Protože tady v okolí je nějak nedostatkový.) a trochu se srovnali, nebo šli do méně vlivných pozic, aby nenadělali tolik škody. A pak, pokud se nám podaří trochu se vzpamatovat, můžeme se konečně odrazit ode dna a splnit všechno, co už roky slibujeme. A možná bude konečně radost se na HOCZ podílet a hrát. A když ne, tak se sejdeme u šípku. Lukas už tam drží fleka.

A tak jsem se rozhodl zatáhnout ten nápad ještě kousek dál. Uděláme další existenční schůzku, stejně jako když Správní rada úplně začínala. Bez ohledu na funkci, stáří nebo délku pobytu na HOCZ, zváni jsou naprosto všichni, kdo mají chuť se podílet na úporném oživování projektu a kdo opravdu a upřímně věří, že to stojí za pokus a že ten pokus bude úspěšný. Místo a dobu si dohodněte sami, já se pokusím dorazit tam, kde se sejde co nejvíc lidí. Ideální by bylo někdy na konci června, než se rozutečete na prázdniny, pokud možno na území České republiky (Slováci prominou, ale jízdenky za hranice jsou děsně problematické). Pokud nikoho nenapadne žádné dost vhodné místo, kam nacpat všechny zájemce o pomoc, stále jako záloha může posloužit Duhová čajovna v Praze, čili místo, kde se pravidelně scházíme.

Abyste si nemysleli, necítím se kompetentní, abych tady vedl masy lidí ke světlu na konci tunelu, ani abych tu hlásal, že to je jediná možná cesta. Bohužel jsem asi jeden z mála, kdo k tomu zatím má síly (díkybohu za ty prázdniny) a kdo do toho po těch třech letech vcelku jasně vidí. A rozhodně je podle mě nejvyšší čas vykousat se z toho začarovaného kruhu. Bylo tu zničeno už příliš mnoho dobrých nápadů, jen protože to nikdo nevydržel poslouchat. A začíná to být solidní otrava.

Tak tady je zatím záznam komunikace. Časem třeba přibude i něco dalšího.