Stránka s informacemi o vývoji projektu HOCZ.org
Proč si to raději dělám sám
14 března 2008, Kirara @ 9.29

Vážení a drazí příležitostní čtenáři. Doufám, že delší výpadek našeho blogu jste nepřešli bez povšimnutí. Inu rád bych teď pohovořil o tom co k tomu vedlo.

Krátký úvod – o něco spíš jste si všimli asi dvoudenního období, kdy nefungovali žádné poddomény HOCZ.  To má celkem zřejmý důvod. U našich nadřízených probíhalo stěhování a neobešlo se bez komplikací. Nejdříve ze všeho přestali fungovat FTP účty, tedy jsme na pár dní ztratili jakoukoliv možnost manipulovat s našimi soubory. To se podařilo vyřešit celkem rychle po mé zprávě na technickou podporu. Pak se vynořilo to, že všechny poddomény odkazovali na hlavní stránku HOCZ. Další zpráva a další oprava. Pak jsem pro jistotu překontroloval poddomény, jestli na něco nezapomněli a udeřil mě Blog místo, kterého se zobrazovala jen bílá stránka. Nezvyklé chování v PHP programu, normálně by třeba vypsal nějakou chybu. Napsal jsem tedy opět zprávu na podporu, ale tentokrát mi po krátkém testu bylo řečeno, že chyba není na straně poskytovatele.

A tím se pomalu dostáváme k jádru věci.  Jádrem je WordPress. V zásadě povedený uživatelsky jednoduchý systém. Máme pěkný skin a kolegové si libují. To už se ovšem nedá říct o stylu jakým je napsaný uvnitř. Každý běžný prefabrikát by zkušenému programátorovi zabral měsíce a měsíce dřiny, než by ho zevnitř pochopil. Do potíží se tedy dostanete ve chvíli, kdy něco na systémové úrovni přestane z neznámého důvodu fungovat.

BFU (Běžný Franta Uživatel) se zřejmě smíří s tím, že se to rozbilo a že přišel o data. Vše smaže a začne znovu. Kdyby to byl můj kód můžu dosti jednoduše dojít až k místu, které dělá problémy, spojit si to s tím co se vlastně v nedávné době změnilo a najít řešení. O to jsem se samozřejmě pokoušel i v tomto případě, ale setkával jsem se se samým neočekávaným chováním. V kterémkoliv místě jsem přerušil zpracování, abych se podíval co se děje, vše fungovalo tak jak má, ale jak jsem to nechal běžet moc dlouho najednou vše zmizelo jako kdyby to nikdy nebylo. Vzhledem k hloubce kódu bych takhle mohl postupovat ještě dlouho a nejspíš bych jen došel k řádku, který to vše zpacká, ale nemohl bych ho ničím opravit či nahradit. Konec konců WordPress je monolit, tedy musí fungovat tak jak je dodáván. Možná bych spíš lépe pochopil, kde vznikl problém a nebo taky ne.

Nicméně, časem jsem usoudil, že nemám čas stávat se odborníkem na WordPress a nakonec přistoupil k trochu odbornějšímu postupu přeinsalace ve spojení s upgradem na vyšší verzi. Taky to nebyla zrovna brnkačka, ale nakonec se zadařilo a náš Blog je opět funkční a dokonce v nové verzi. Takže se to dá nazvat šťastným koncem. Nemůžu se však stále ubránit pocitu, že bychom se měli všichni líp, kdybych si to dělal sám a nepoužíval cizí nástroje.